zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Méně odpadů díky přechodu na oběhové hospodářství

26.01.2017
Odpady
Bioodpady
Recyklace
Méně odpadů díky přechodu na oběhové hospodářství

Evropané stále posílají víc než polovinu odpadů na skládky nebo do spaloven zatímco cílem je toto množství snížit a naopak více recyklovat, kompostovat a opakovaně používat.

To má podpořit balíček čtyř směrnic týkajících se odpadu, o kterém v úterý 24. ledna hlasuje výbor pro životní prostředí. Poslanci v minulosti podpořili ambiciózní cíle oběhového hospodářství a stanovisko výboru vymezí vyjednávací pozici Parlamentu k danému balíčku.


Balíček o odpadech

Cílem tohoto legislativní balíčku je hospodárnější a rozumnější nakládání s odpadem. Představuje první krok k dosažení oběhového hospodářství, kde se věci recyklují nebo opětovně využívají, a právě na to se chtějí evropské instituce (Parlament, Komise a Rada členských států) soustředit v roce 2017.

Lepší nakládání s odpadem je dobré nejen pro životní prostředí a naše zdraví, ale i pro ekonomiku, protože odpad je mnohdy cenný a jeho využití rentabilní. Kdyby se například skoro všechny (95%) vyřazené mobilní telefony sebraly pro další využití, ušetřila by se na materiálu pro výrobu nových telefonů jedna miliarda eur ročně.

Legislativní balíček, o kterém se bude hlasovat, obsahuje čtyři návrhy směrnic. Týkají se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů.

Výborem zodpovědným za formulaci postoje Parlamentu je výbor pro životní prostředí. Stanovisko mu zároveň dává mimo jiné výbor pro průmysl a energetiku a právě v něm jsou dva čeští poslanci zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Komunální odpad

Produkují ho zejména domácnosti a tvoří přibližně desetinu veškerého odpadu v EU. Mezi lety 2004 a 2014 se jeho množství v EU snížilo o 3%, ale trendy se velmi lišily mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Například v Dánsku se jeho objem na občana podstatně zvýšil, zatímco ve Španělsku to byl přesný opak. Vysvětlením může být zřejmě hospodářská krize, která lidi donutila přehodnotit své nákupní chování.

Jak jsme na tom v České republice? Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel Česka průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Přesto bude potřeba přitvrdit, protože celoevropsky závazný cíl je 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%).

Skládky

V EU je v současnosti zakázáno ukládat nezpracovaný odpad na skládky. A poměr rozložitelného komunálního odpadu by na smetištích neměl překročit 35% v referenci k roku 1995. Většina zemí však tyto cíle toho času nesplňuje a 16 zemí včetně Česka má udělené výjimky. Zavedení daně ze skládkování mělo nicméně v České republice výrazný vliv na jeho omezení.

Země jako Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko neuložili v roce 2014 na skládky žádný komunální odpad. Jiné země, jako například Kypr, Chorvatsko, Řecko, Lotyšsko a Malta stále vyhazují na smetiště více než tři čtvrtiny komunálního odpadu. Komise navrhuje, aby se do roku 2030 omezil jeho podíl na skládkách na 10%.

Obaly

V EU se obaly vyrábí zejména z papíru, kartonu, skla, plastu, dřeva a kovu, přičemž plastové a dřevěné obaly se recyklují nejméně. V Česku se recykluje 70% obalů, prvenství má papír, následuje sklo. Plastových a kovových obalů se recykluje zhruba polovina a dřevěných obalů méně než 40%.

Jak už bylo řečeno, Evropa se soustředí i na zpracování odpadů z autovraků, elektroniky nebo baterií. Z posledně jmenovaných bylo v roce 2013 recyklováno jen 40%.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí