zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Orovill připomíná, že i vodní elektrárny můžou být nebezpečné

18.02.2017
Energie
Vodní energie
Orovill připomíná, že i vodní elektrárny můžou být nebezpečné

Vodní elektrárny mají zaslouženou pověst ekologického, provozně levného a spolehlivého a zároveň bezpečného zdroje energie. Země jako například Rakousko nebo Švédsko, které na nich díky přírodním podmínkám založily svou energetiku, mají oproti jiným velkou výhodu. Přesto mají i vodní elektrárny, jak ukazuje aktuální dění na největší americké přehradě Orovill, svá rizika.

Statistiky, které srovnávají počet předčasných úmrtí, k nimž došlo v důsledku výroby elektřiny, dokonce ukazují, že vodní energetika je hned po uhelné druhá nejnebezpečnější. Vodní elektrárny způsobí 1 až 1,6 úmrtí na každých 10 terrawatthodin vyrobené elektřiny (na světě se ročně vyrobí kolem 20 tisíc TWh). Tento vysoký poměr je důsledkem zejména toho, že když už u vodní elektrárny dojde k nehodě, týká se to obvykle porušení hráze a následné povodně, která má většinou katastrofální důsledky.

Největší katastrofou tohoto druhu bylo protržení hráze čínského vodního díla Pan-Čchiaov roce 1975, kdy v důsledku povodně a následných epidemií a hladomoru zahynulo přes 200 tisíc lidí. Na našem území došlo v září 1916, deset měsíců po její kolaudaci, k protržení hráze na řece Bílá Desná. V záplavové vlně tehdy zahynulo 62 lidí.

Nejhůře vycházejí z hlediska důsledků na zdravotní stav a úmrtnost lidí uhelné elektrárny, které se významně podílejí na zhoršování životního prostředí. V tomto případě nejsou dopady výroby elektřiny na první pohled tak dramatické, ale protože jsou soustavné a týkají se obrovských území i počtů lidí, v konečném efektu staví uhelnou energetiku na první místo této statistiky. V Evropě způsobuje uhelná energetika nejvíce předčasných úmrtí v Německu, jehož uhelné elektrárny mají zároveň na svědomí druhý největší počet úmrtí v sousedních zemích (na prvním místě v tomto žebříčku je Polsko).

Zajímavé je, že poměrně nebezpečná je i výroba elektřiny ve slunečních a větrných elektrárnách. Je to zčásti způsobenokomplikovaným a riskatním způsobem výstavby větrníků na moři, ale hlavně skutečností, že tyto zdroje produkují dosud jen nepatrný podíl z celkového vyrobeného množství elektřiny.

Naopak nejbezpečnější je jaderná energetika. Důvodem je zejména skutečnost, že jaderné elektrárny za šedesát let provozu, nehledě na havárie v elektrárnách Three Mile Island (1979), Černobyl (1986) a Fukušima (2011), vyrábějí spolehlivě, bezpečně, bez emisí a z malého množství paliva obrovské množství elektřiny.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí