zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

NP Šumava obnovuje bezlesí, kde žijí chránění živočichové

29.04.2017
Chráněná území
NP Šumava obnovuje bezlesí, kde žijí chránění živočichové

Do obnovy bezlesí se na čtyřech plochách pustili správci šumavského národního parku. Lesníci na nich nekácejí plošně všechny stromy, ale vytvářejí mozaikovitou strukturu území se skupinkami stromů, řekl dnes ČTK náměstek ředitele parku a vedoucí odboru ochrany přírody Martin Starý. Probírkou náletových dřevin tak správci částečně obnovují biotop se vzácnými druhy živočichů či rostlin, jako jsou například ptáci tetřívek obecný a chřástal polní. Obnovy bezlesí se provádějí mimo bezzásahové zóny parku.

Původní území bezlesí byly ještě před desítkami let pastviny a sečené louky. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a následném vzniku vojenského prostoru u hranic s Německem se ale s tímto využíváním rozsáhlých ploch přestalo a začaly je osidlovat náletové dřeviny. Někdejší pastviny a louky postupně zarostly smrky, břízami, jeřáby a dalšími dřevinami.

Tím se ale zároveň zmenšilo specifické území, se kterým jsou svázány některé živočišné druhy. "Není to tak, že bychom vytvářeli bezlesí, my ho udržujeme. Jsou tu i plochy, které za desetiletí po odsunu zarostly tak, že nemá smysl tam kácet, to bychom vytvářeli úplně nové plochy," řekl Starý. Smyslem obnovy je ve vybraných lokalitách v odůvodněných případech kácením části dřevin pomoci vzácným druhům vázaným na bezlesí.

Například tetřívků v parku nestále ubývá. Podle posledních mysliveckých sčítání na tokaništích je jich v národním parku jen mezi 50 až 70. I když je to podle Starého zřejmě podhodnocený údaj, populace je slabá. Úbytkem vhodného prostředí trpí i chráněný chřástal. Z chráněných rostlin se na obnovovaném bezlesí vyskytují například kriticky ohrožené kapradiny vratičky heřmánkolisté nebo mechorosty srpnatky fermežové.

Správci parku se pustili do obnovy bezlesí na čtyřech místech. "Vybrali jsme čtyři větší plochy - dvě v oblasti Knížecích Plání, ty dohromady dávají 26 hektarů, pak je jedna plocha na Zhůří u Keplí, to je území o rozloze zhruba 6,5 hektaru, a největší plocha u Skelné, tam je to kolem 28 hektarů," vyčíslil mluvčí parku Jan Dvořák.

Starý upozornil, že to rozhodně neznamená, že by se kácely stromy na celé této ploše. Většinou se podle něj kácí stromy a dřeviny zhruba na pětině vybraného území. S obnovou bezlesí se začalo už před dvěma roky v oblasti Knížecích Plání, a to s prvními 18 hektary plochy. Vytvářely se tam podmínky zejména pro tetřívka. Ochránci přírody tam také částečně shrabávali rašeliník, který na území výrazně konkuruje vzácné srpnatce.

Lada Pešková

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
3. 2020
24.3.2020 - Seminář, školení
Brno, Koleje JAK
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí