zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mýty o novele stavebního zákona anebo informace po česku

28.05.2017
Ekologické stavění, bydlení
Mýty o novele stavebního zákona anebo informace po česku

Projednávání vládní novely stavebního zákona a souvisejících zákonů doprovází řada mediálně citovaných mýtů, které podstatně zkreslují veřejnou debatu. Zásadní mýtus vznikl např. tím, že ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) i někteří poslanci v rozporu s realitou tvrdí, že práva občanů krácena nejsou, což není pravda (níže bod 4). Předkládáme vám vysvětlení těchto mýtů.

1. Mýtus: Účastníci řízení mohou blokovat a zdržovat rozhodování o stavbách.
Reportáž v ČT (1) uvedla citaci z vystoupení Jaroslava Foldyny (ČSSD) v Poslanecké sněmovně, kde obhajoval svůj pozměňovací návrh na vyloučení veřejnosti z připomínkování dopadů staveb na přírodu a krajinu. Podle jeho názoru se zasláním připomínek v zákonem určené lhůtě spolky zavinily smrt mnoha lidí na silnicích v okolí připravované dálnice. Podobně se vyjádřil spolupředkladatel tohoto návrhu - poslanec Adámek (ČSSD): "Jde jen o to, aby se původní dobrý záměr nezvrhl, a on se zvrhává, kdy někteří lidé až vydírají investory, a tím stát i nás všechny, blokováním některých staveb." (2).

Lživé výroky podrobně vyvrací analýza (3), kterou obdrželi poslankyně a poslanci ještě před zmíněnou debatou. Popisuje přesný postup rozhodování o dálnici D8, kdy MŽP celých 6 let rozhodovalo o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny (kvůli průchodu dálnice přes CHKO), stavební úřady vedly územní a stavební řízení 5 let, ŘSD stavělo dálnici 10 let. Celé tři roky byla stavba pozastavena kvůli sesuvu způsobenému právě ignorováním připomínek spolků a odborné veřejnosti. Spolky v průběhu řízení využily legální max. 15 - 30 denní lhůty k vyjádření. Podaly následně několik žalob, ty ovšem neměly odkladný účinek a tudíž neměly žádný vliv na délku rozhodování.

Analýza rozhodování o stavbě velkého bytového domu v Praze 8 přinesla podobné zjištění. Územní a stavební řízení trvala dohromady přes dva roky. Na připomínky účastníků řízení - včetně veřejnosti - zákon pamatoval lhůtami v celkovém součtu 87 dní. Také v tomto případě probíhá soudní spor bez přiznaného odkladného účinku, takže neměl žádný vliv na délku rozhodování (4).

O využití či nevyužití připomínek a o délce řízení totiž rozhoduje výhradně příslušný (zpravidla stavební) úřad. Případné odvolání účastníků řízení může následně uspět jen tehdy, je-li vydané úřední rozhodnutí nezákonné. Soud může nezákonné povolení ke stavbě zrušit v zákonné lhůtě nejpozději do 3 měsíců. Jak ukazuje případ dálnice D8, ani delší soud nemá vliv na další rozhodování. Průtahy, které vadí stejně investorům i občanům, tak mohou být způsobeny výhradně na straně úřadů.

2. Mýtus: Připomínky spolků brzdí rozvoj státu
Stát nedokázal k novele předložit jedinou studii o příčinách průtahů v řízeních. Spolky se účastní jen nepatrného zlomku rozhodování o stavbách. Průzkum řízení vedených stavebními úřady velkých měst před třemi roky ukázal, že některý/kterýkoli z účastníků povolování staveb (obec, majitel sousedních pozemků či spolek) se odvolal jen v pěti procentech případů. V drtivé většině případů mu nadřízený úřad dal za pravdu (5).

3. Mýtus: Novela stavebního zákona zabrání veřejnosti zdržovat stavby dálnic.
Předchozí vysvětlení ukazují, že veřejnost nemůže stavby zdržovat, protože o délce a výsledku řízení rozhodují úřady. Kontroverzní poslanecký návrh se ale navíc velkých staveb posuzovaných v EIA - tedy především dálnic - vůbec netýká, což jeho předkladatelé uvádějí v důvodové zprávě ke svému návrhu (6). A potvrzují veřejnými vyjádřeními, např. poslanec Adámek (ČSSD): ,,Pokud stavby spadají do kategorie EIA, tedy vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, tak mají všichni právo se vyjádřit." (7). Jindy ale uvádějí výroky zcela opačné, např. opět poslanec Adámek: "Nebylo smyslem zabránit občanům, aby se vyjadřovali k tomu, když se někde něco staví, ale aby se u některých velkých staveb zabránilo obstrukcím." (8).

4. Mýtus: Nic nebude omezeno, nikdo nebude vyloučen.
Tvrdí ministryně Šlechtová. Ta zásadně ovlivnila klíčové hlasování Sněmovny o novele tím, že tvrdila shromážděným poslankyním a poslancům těsně před ním, že práva nebudou krácena, protože jsou v zákoně o ochraně přírody. Jenže právě ten je tunelován o toto právo novelou paní ministryně. I poslanec Adámek říká: ,,Není pravda, že něco omezujeme."
(http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/1727703)

5. Mýtus: Ekologické organizace nepodporují rychlejší rozhodování.
Není to pravda, protože Zelený kruh sdružující ekologické organizace a Nadace VIA shrnuly základní principy pro rychlejší, kvalitnější a transparentní rozhodování do společné výzvy Za spravedlivé rozhodování o stavbách (bit.ly/vyzvaZK). Výzvu již podporuje 120 organizací a více než tisíc architektů, stavařů, ekonomů, ekologů, ochranářů, novinářů, politiků a dalších občanů. S rostoucí veřejnou podporou již několik let opakovaně vyzýváme státní úředníky a zákonodárce ke zjednodušení a zrychlení rozhodování o stavbách. Stejně vystupoval zástupce ekologických organizací v meziresortní skupině pro přípravu novely stavebního zákona, kam byl přizván ministerstvem pro místní rozvoj.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
17
10. 2018
17-18.10.2018 - Seminář, školení
Praha
27
11. 2018
27-28.11.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí