zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Neznámý pachatel zacpal montážní pěnou otvory do 57 hnízd silně ohroženého ptačího druhu vlha pestrá

03.06.2017
Příroda
Šlendryján
Neznámý pachatel zacpal montážní pěnou otvory do 57 hnízd silně ohroženého ptačího druhu vlha pestrá

Desítku obsazených hnízd s dosud nevylíhnutými mláďaty silně ohroženého ptačího druhu vlha pestrá chtěl někdo zničit v Čejkovicích na Hodonínsku, kde je největší koncentrace hnízdišť těchto pestrobarevných ptáků. Neznámý pachatel zalepil montážní stavební pěnou postupně celkem 57 vletových otvorů do hnízdních nor, které si zde vlhy vybudovaly. Některé z nor ale naštěstí nebyly obsazené. Kvůli ucpaným vletovým otvorům se tak hnízdící ptáci nemohli dostat dovnitř ani ven a zahřívat vajíčka. Uvězněným vlhám pak hrozila pomalá trýznivá smrt dehydratací a hladem. Inspektorům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a zástupcům České společnosti ornitologické, kteří se na místo dostavili, se podařilo otvory zprůchodnit a některé jedince tak zachránili.

,,Bylo to velké štěstí. Kvůli šetření jiného případu byli naši inspektoři zcela náhodou nedaleko. Když se o tomto neuvěřitelném barbarství dozvěděli, mohli okamžitě zasáhnout. Ihned začali s odstraňováním montážní pěny a uvolňováním vletových otvorů. Při tom zjistili, že uvnitř se nacházejí ještě živí jedinci. Nalezeno bylo celkem 5 uvězněných ptáků. V jednom případě bylo po odstranění montážní pěny vidět i vajíčka," popsal zásah Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

,,Kolonii vlh se pachatel pokusil vyhladit v jejich nejcitlivějším možném období - v době hnízdění. Ptáci uvěznění v norách tak byli odsouzeni k pomalému umírání na svých hnízdech. Pokud samice prožila něco takového, rozhodně vajíčka nezahřívala a už se k nim ani nevrátí, i kdyby toto strádání přežila," konstatoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Případ byl oznámen také Policii ČR, která převzala vyšetřování případu. Hnízdní nory budou ornitologové dále pravidelně sledovat až do úplného vyvedení mláďat.

Pokud nebude prokázán přímo trestný čin, tak mohou inspektoři zahájit správní řízení podle zákona na ochranu přírody a za škodlivý zásah do vývoje zvláště chráněného druhu uložit fyzické osobě pokutu až do 100 tisíc korun, právnické nebo podnikající fyzické osobě pak až do 1 milionu korun.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí