Úterý, 19. března 2024

Snad dřív než Eritrea, Libye nebo Kongo. Pařížská smlouva konečně prošla 1. čtením

Snad dřív než Eritrea, Libye nebo Kongo. Pařížská smlouva konečně prošla 1. čtením

Sněmovna začala ratifikovat Pařížskou smlouvu, je potřeba začít snižovat emise

Poslanecká sněmovna dnes večer (úterý) schválila v 1. čtení ratifikaci Pařížské smlouvy. Česko se tak přiblížilo šanci stát se 154. zemí ze 195, které smlouvu ratifikovaly. [1] Ke snižování emisí zásadně přispějí obnovitelné zdroje. Jako stát s průmyslovou tradicí by se jimi Česko mělo začít proto seriózně zabývat. Obce, domácnosti i farmáři a podnikatelé mohou vyrábět čistou a stále levnější energii ze slunce, větru, vody, biomasy či bioplynu a hlubokých geotermálních vrtů nebo tepelných čerpadel.
Smlouvu teď ve zrychleném režimu projednají výbory a čeká ji druhé, závěrečné čtení.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

"Jsem rád, že sněmovna začala ratifikovat pařížskou smlouvu a že, ač skoro poslední v Unii, v tom budeme snad rychlejší než Eritrea, Libye nebo Demokratická republika Kongo. V Bruselu se už chystá soubor nástrojů pod názvem Zimní energetický balíček, který přinese spotřebitelům čistou, levnější energii. Končící česká vláda udělala spoustu dobrého: zabránila Tykačovým těžařům zbourat Horní Jiřetín kvůli uhlí nebo zlehčila domácnostem i firmám podmínky, aby si mohly na střechu nainstalovat fotovoltaické panely. Bohužel ale nestihla obnovit podporu pro nejlevnější zdroj elektřiny - vítr, nebo usnadnit domácnostem pořizovat si tepelná čerpadla. To tedy čeká vládu příští. Koncem příští dekády už může v zásuvkách s přehledem kolovat klidně víc než dvojnásobek čisté elektřiny než dnes."

Základní údaje o mezinárodní klimatické dohodě, která byla přijata pod záštitou OSN na konferenci v Paříži v prosinci 2015

- Základním cílem dohody, která byla podepsána v Paříži 12. prosince 2015, je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně (v porovnání s teplotou v předindustriálním období). Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.

- Pařížský dokument, který dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997.

- Loni v září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, kde ji schválila administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná a nový prezident Donald Trump má tedy možnost ji podle své vůle vypovědět.

- Trump už během své loňské prezidentské kampaně řekl, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu. Před odstoupením od klíčového dokumentu Trumpa v minulých dnech varovala řada světových osobností, včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Podle diplomatických zdrojů plánuje EU společné prohlášení s Čínou, která vyjádří pařížské dohodě podporu.

- Evropský parlament smlouvu schválil loni 4. října a k 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost. Stalo se tak 4. listopadu, kdy ji přijalo už 92 zemí. K letošnímu květnu dohodu ratifikovalo 147 států.

- Dohoda z Paříže je takzvanou smíšenou dohodou, některé její prvky jsou v odpovědnosti celé EU, za jiné odpovídají členské státy unie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v Česku měla být ratifikace podle předpokladů dokončena letos na jaře. Senát schválil ratifikaci v dubnu, ve Sněmovně se ale debata protahuje.

- Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.

- Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

- Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů