zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropské firmy protestují proti vměšování USA do projektu Nord Stream 2

18.07.2017
Energie
Šlendryján
Evropské firmy protestují proti vměšování USA do projektu  Nord Stream 2

Pět velkých západoevropských firem, které se podílejí na financování plynovodu Nord Stream 2, protestuje proti americkým sankcím, které podle nich představují nepřijatelné vměšování USA do evropských záležitostí.
Firmy se obávají dopadu zákona, jehož návrh schválil americký Senát a podle kterého by se měly zpřísnit a rozšířit hospodářské sankce vůči Rusku. Sankce se přitom mají týkat i západoevropských společností podílejících se na výstavbě ruských exportních plynovodů. Má-li americký zákon vstoupit v platnost, musí ho ještě posvětit Sněmovna reprezentantů, což není jisté.

Francouzská Engie, britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell, rakouský OMV a německé společnosti Uniper a Wintershall poskytnou na výstavbu Nord Streamu 2, s jejímž zahájením se počítá příští rok, úvěry v celkové výši 4,75 miliardy eur. Je to zhruba polovina plánovaných nákladů, druhou financuje ruský koncern Gazprom.

"Zásadně platí, že sankce USA by se týkaly projektu, který není americký, nepodílejí se na něm američtí účastníci, ani není financován v amerických dolarech. Je to nepřijatelné vměšování do záležitostí evropských zemí," vyjádřila se v britském listu Financial Times Isabelle Kocherová, šéfka francouzské společnosti Engie.
Klaus Schäfer, generální ředitel německého Uniperu, soudí, že Spojené státy projekt Nord Stream 2 zbytečně politizují. "Apeluji na všechny zúčastněné strany, aby se projekt nestal rukojmím globální politiky," prohlásil Schäfer.

Tato a další vyjádření naznačují také podezření, že USA se snaží projekt Nord Stream 2 zablokovat, aby tím v budoucnu vytvořily lepší podmínky pro vývoz svého zkapalněného zemního plynu (LPG) na evropský trh. Nord Stream 2 se ovšem příliš nezamlouvá ani Evropské komisi zastávající názor, že EU by měla snížit svoji závislost na ruském zemním plynu. Proti projektu nejsilněji vystupují především Polsko, Slovensko a trojice baltských zemí. Polsko loni v létě otevřelo velký terminál na zkapalnělý zemní plyn s roční kapacitou pět miliard kubíků. Dosud jeho prostřednictvím do Polska proudil LPG z Kataru, ale na začátku letošního června připlul do přístavu Świnoujście první tanker s plynem z USA. Slavnostního uvítání lodě se zúčastnila i polská premiérka Beata Szydlová. Podle amerického ministerstva zahraničí vývoz LNG ,,podporuje americkou zaměstnanost, snižuje ceny energií našim partnerům v zahraničí a přispívá k energetické bezpečnosti v Evropě".

Nord Stream 2, druhá větev přepravní trasy z ruského Vyborgu do severoněmeckého Greifswaldu, povede po dně Baltského moře souběžně se stávajícím potrubím Nord Stream 1, který je svými 1224 kilometry nejdelší plynovod na světě vedený po mořském dně. Začal se stavět v dubnu 2010 a první dodávky paliva byly zahájeny v listopadu 2011.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí