Biomasa jako náhrada uhlí? Ukvapenost se nemusí vyplatit!

Biomasa je považována za ekologicky čistý zdroj energie...

20. srpna 2017

V roce 2015 dosáhl v ČR podíl biomasy na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 22 % a předpokládá se další růst. Nedávné evropské zkušenosti s negativními dopady zvyšování podílu biopaliv v dopravě na asijské pralesy ale nabádají k opatrnosti při jejím masivním prosazování.

Velká Británie se zavázala snížit do roku 2050 své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 80 %. Spoléhá přitom sice i na jaderné a plynové elektrárny, ale výstavba těchto nových zdrojů nabírá zpoždění. Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax (výkon 4000 MW, tedy zhruba stejně jako Dukovany a Temelín dohromady) přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet místo uhlí. Drax spotřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady.

Dánská firma Dong Energy snížila od roku 2003 ve svých elektrárnách spotřebu uhlí z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat pouze biomasu. Bude na to potřebovat přibližně 7 milionů tun pelet. Dosud většinu potřebného dřeva dováží z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Německo, které se rozhodlo zcela zbavit jaderných elektráren, má v uhelných zdrojích instalovaný výkon 50 GW. Kdyby jen část německých uhelných elektráren přešla na biomasu_,dojde k dalšímuradikálnímu zvýšení dovozu dřeva do Evropy.

Pokud by Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách, spotřebovala by až 200 milionů tun dřevěných pelet ročně. Ještě v roce 2014 jich ale vyprodukovala jen 13,5 milionů tun. Již tehdy pokryl dovoz ze Skandinávie a Pobaltí jen dvě třetiny potřeby, zbytek se musel dovézt z mimoevropských zemí. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem půl miliónu čtverečních kilometrů, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.

Doprava biomasy přes velké vzdálenosti nedává kvůli emisím příliš smysl. Další zátěží je způsob pěstování - u některých rostlin se intenzivně používají hnojiva a pesticidy, které zamořují okolní prostředí. Vzniká rovněž otázka, jak se evropský rozvoj energetického využívání biomasy projeví v ekologii ostatního světa. Zda se v blízké budoucnosti například nemůže opakovat situace, kdy dotovaná produkce biopaliv pro evropská auta výrazně přispěla k nárůstu spotřeby palmového oleje a tím k devastaci pralesů např. v Indonésii.

Česká biomasa

V roce 2015 bylo podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR vyrobeno z biomasy 2 091 GWh elektřiny (zhruba 2,5 % celkové hrubé výroby elektřiny) a 77 PJ tepla. Vládou schválená Státní energetická koncepce plánuje do roku 2040 zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 160 PJ. Snižování produkce CO₂chce zajistit především výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, které jsou stále jediným velkým zdrojem schopným vyrábět elektřinu bez emisí a zároveň bez ohledu na denní dobu a počasí. Některé ekologické organizace ale pro Česko prosazují mnohem intenzivnější využití biomasy na úkor jádra. Zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 290 petajoulů, jak navrhují např. Greenpeace, by vyžadovalo zabrat pro její produkci 1,3 až 3 milionu hektarů půdy (tedy 16-38 % povrchu ČR), podle druhu použité rostliny.

Popisek k foto: V Česku používá biomasu jako doplněk klasického uhelného paliva v několika svých tepelných elektrárnách například společnost ČEZ. Podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny ČEZ v roce 2016 dosáhl 500 GWh.

Energie

Zemědělství

Den Země

Další články

Partneři