Rýsuje se kompromis, jak řídit Energetickou unii

Maltské předsednictví zveřejnilo 22. června první kompromisní variantu návrhu nařízení o správě Energetické unie. Tato součást tzv. zimního balíčku Evropské komise z listopadu loňského roku má řídit postupnou proměnu energetického metabolismu unijních států směrem k nízkouhlíkové ekonomice. Konkrétně v období do konce příští dekády jde o opatření, která v EU zajistí snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % (oproti roku 1990), dosažení 27% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie a zvýšení energetické účinnosti z 20 % v roce 2020 na 30 %.

Každý členský stát má proto připravit integrovaný národní energeticko-klimatický plán pro období 2021 až 2030 a v tomto dokumentu navrhnout, jakým způsobem země přispěje ke splnění výše uvedených celounijních cílů v oblasti ochrany klimatu a v energetice. Plán by měl také zhodnotit možnosti regionální spolupráce a být konzultován se sousedními státy a veřejností.

Červnový kompromis o rok posunuje termín pro předložení návrhu plánu - až na leden 2019. To je přijatelné, pokud ovšem vlády členských států, v případě ČR ministerstvo průmyslu a obchodu, využijí čas navíc k tomu, aby připravily dobře propracované kroky k postupné proměně energetiky. Neměla by chybět opatření, která povedou k uzavírání a náhradě fosilních zdrojů energie s ohledem na požadavek Pařížské dohody o ochraně klimatu.

Jednání budou pokračovat také o pravidlech pro stanovení a hodnocení příspěvku každého státu k naplnění celounijních cílů v rozvoji obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Jinak řečeno, jak moc může Evropská komise kontrolovat a vyžadovat, aby každý stát přispěl férovým způsobem. Protože na rozdíl od současné úpravy zatím chybí závazně stanovené cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost na úrovni jednotlivých zemí, silnější pravomoc pro EK je více než namístě.

Malťané dále vyhověli požadavku Česka a otevřeli debatu pro tzv. koridorový přístup. Jde o analogii s aktualizovanou státní energetickou koncepcí, která nestanovila podíly jednotlivých zdrojů energie v čase, ale pouze koridory pro jejich další rozvoj. Návrh EK naopak počítá s lineární trajektorií pro dosažení schválených cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost, je transparentní a umožňuje tak dobrou kontrolu plnění. Jak velkou podporu český návrh získá, se ukáže, ale dost jistě narazí na odpor v Evropském parlamentu.

Klára Sutlovičová, Glopolis