zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti

05.09.2017
Odpady
Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti

Cirkulární ekonomika je pojem, který v současné době začíná být skloňován firmami a vládními institucemi v mnoha pádech...

V zásadě se totiž jedná o udržitelný koncept, který může významnou měrou přispět ke snižování rychlosti globálního oteplování a zároveň generovat zisk v dlouhodobém měřítku. Evropská komise na začátku prosince roku 2015 přijala balíček o cirkulární ekonomice, která se tak stává jednou z jejích hlavních priorit a jejímž základním stavebním kamenem je zákaz skládkování.

Podle Evropské komise přechod od lineární k cirkulární ekonomice znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na dovozu primárních surovin, vytvoření pracovních míst a díky těmto principům může ušetřit evropská ekonomika zhruba 600 milionů tun materiálů, které jsou v současnosti považovány za odpad. Ten je totiž možno recyklovat a znovu využít. V České republice však těmto změnám brání nízké skládkovací poplatky, které tak brzdí rozjezd recyklačního průmyslu.

A o jakých cílech přesně mluvíme?

Evropský balíček k cirkulární ekonomice navrhuje, aby členské státy EU omezily skládkování komunálních odpadů na 10 %, a to za 14 let, tedy k roku 2030. Pro ČR, která v roce 2015 skládkovala 47 % odpadu, to bude představovat jeden z největších úkolů.

Cíle odpadového hospodářství dle cirkulární ekonomiky v bodech:

  • Recyklovat 65 % komunálního odpadu s cílem 60 % do roku 2025,
  • recyklovat 75 % obalových odpadů,
  • o 50 % snížit plýtvání s potravinami,
  • skládkovat jen 10 % veškerého odpadu,
  • podporovat další aktivity jako vytvoření strategie pro nakládání s plasty, motivace výrobců k ekologické výrobě, opatření pro opětovné využívání vody, důraz na opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost, podpora opětovného použití a průmyslové symbiózy.

V České republice je téměř 180 skládek, na kterých končí miliony tun odpadů.

V roce 2015 se v České republice, dle údajů Ministerstva životního prostředí (MŽP), vyprodukovalo 2 836 836 tun směsného komunálního odpadu (SKO), z toho 2 070 735 tun skončilo na skládkách. Na skládkách však končí i odpady z průmyslové činnosti, které jsou často mnohem větším nebezpečím, tikající bombou, a likvidace následků skládkování stojí stát nemalé finance. Pro přehled se stačí podívat na množství financí uvolňovaných MŽP na sanaci skládek nebo na data o hasičských zásazích při požárech skládek. Dle statistik Hasičského záchranného sboru v roce 2015 vzniklo 449 požárů skládek. Při těch do ovzduší nekontrolovaně uniká množství spalin a nebezpečných látek, které přímo ohrožují nejen přírodu, ale i lidské zdraví. Dalším negativním dopadem je únik škodlivin do podzemních vod, zábor půdy skládkováním či odlet lehkých frakcí do okolního prostředí. Tyto dopady sice neplatí občané přímo, ale dlouhodobě a nepřímo prostřednictvím státního rozpočtu.

Odpad, který není možné recyklovat lze však energeticky využít.
Nejlepší cestou je důsledné ctění hierarchie nakládání s odpadem, na jehož vrcholu stojí prevence vzniku odpadů a důležitá je také důsledná recyklace. Některé odpady již z důvodu svého složení nebo obsahu nebezpečných či neidentifikovatelných již dále recyklovat nedají.

Než aby však skončily nevyužity na skládce, mohou se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, spalovny, jsou však něco, co přímo škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou tak přísné, že například pražské ZEVO Malešice, které provozuje společnost Pražské služby, ročně vyprodukuje méně dioxinů než novoroční pražský ohňostroj. Zároveň je možné energetickým využíváním odpadům nahradit využívání fosilních paliv, mezi které patří například i hojně diskutované a limity prolamující hnědé uhlí.

Zařízení na energetické využívání odpadů z trošku jiné perspektivy.
V případě ZEVO se totiž nejedná pouze o prvoplánový účel zbavit se odpadu, nýbrž o smysluplné využití odpadu jako paliva k výrobě energie. Energie může být dodávána zpět do městské horkovodní sítě v podobě teplé vody, nebo být využita k výrobě elektřiny. Prakticky tak odpad, který vyprodukuje přibližně sto tisíc českých domácností, nahradí ekvivalent hnědého uhlí o objemu 80 tisíc tun. Výhodou je, že se odpad nemusí těžit, upravovat, přepravovat na velké vzdálenosti a kruh se tak uzavírá: občan konzumuje, produkuje a teplo či světlo se mu vrací přímo ze ZEVO zpět do domácnosti.

"V minulosti bylo na spalovny pohlíženo, zejména díky vlivu na ovzduší, jako na ,,špinavý" zdroj výroby energie a ne příliš kulturní způsob, jak se zbavit odpadu. To už je však dávná historie. Například v ZEVO Malešice jsme jen během posledních 15 let zavedli do praxe čištění spalin čtyři nové procesy a technologie. Z těch nejvýznamnější lze vyzdvihnout například významné snížení dioxinů vypouštěných do ovzduší, jednak metodou adsorpce na aktivním uhlí, tak následně jejich totální likvidací katalytickým štěpením na katalyzátoru. Do ovzduší tak v současné době odchází daleko méně dioxinů, než je jejich produkce například při domácím spalování dřeva. A do budoucna to nebude jiné. V současné době připravujeme projekt zlepšení čištění tuhých znečišťujících látek (prachu). To vylepší již dnes tak skvělé výsledky na hodnotu, která se bude prakticky rovnat nule vypouštěného prachu do ovzduší za rok," doplňuje Ing. Tomáš Baloch, hlavní ekolog ZEVO Malešice, které provozuje firma Pražské Služby.

ZEVO a cirkulární ekonomika. Jde to vůbec dohromady?

A jak vlastně ZEVO zapadá do konceptu oběhového hospodářství, kde přednost dostává předcházení vzniku odpadu a recyklace? Jednoduše. "Stoprocentní tříditelnost a recyklovatelnost totiž nikdy neexistovala a doufám si tvrdit, že ani existovat nebude. Jednak se vždy najde část lidí, kteří prostě třídit nebudou, tak je tu na druhou stranu ještě reálnější opodstatnění, že i když se odpad třídí, tak jej nelze 100% recyklovat. Odpad totiž obsahuje složky (zejména u plastového odpadu), které jsou pro to nevhodné. Jedná se o různé lepené kompozity, tvrzené plasty, PVC atd. Nejvíc úsměvně pak zní recyklace směsného komunálního odpadu. Když se u nás na ZEVO lidé během exkurze ptají, proč není možno odpad z černých popelnic dále dotřiďovat, tak jim kážeme, v jakém stavu k nám odpad dorazí. Zejména v letních měsících se objem popelnice již doslova hýbe, nehledě na fakt, že to, co se vyhodí do koše, nejspíš z 99 % už opravdu nechcete vidět. A právě pro tyto odpadové toky je tu ZEVO jako čisté, elegantní a sofistikované řešení. Tato pestrobarevná směska odpadů je sice nevhodná ke třídění a recyklaci, je však vhodným palivem pro ZEVO. Tak proč tuto příležitost nevyužít," dodává Tomáš Baloch.

Třídění má větší smysl, než by se mohlo zdát. A zdaleka v něm nejsme jedničky.
Jestli jste se někdy zamysleli, co skutečně končí na skládkách, ale nenašli jste odpověď - my ji pro vás máme. Potvrzujeme komentář pana Balocha, že zejména v odpadu, ve kterém končí velká část biologicky rozložitlených odpadů, se toho již moc vytřídit, kvůli vysoké míře rozkladu ostatních složek, nedá. Podělíme se s Vámi o výsledek analýzy odpadů z obce Prostřední Bečva ve Zlínském kraji. V této bylo provedeno vzorkování komunálního odpadu, aby zastupitelé obce zjistili, zda-li je místo pro zlepšení a zvýšení míry třídění odpadu. Důvodem analýz a vzorkování odpadů je často vyvrátit mýty a mylné domněnky o správném nakládání s odpadem. Každá obec by měla vědět, jak její obyvatelé třídí a kde je možné třídění v domácnostech podpořit. Odpad po odložení do černých nádob na směsný komunální odpad již nikdy nedotřiďuje a je potřeba, aby se do důsledné separace zapojil každý z nás.

prostbeczajimej.se 300w, zajimej.se 431w, zajimej.se 583w" sizes="(max-width: 658px) 100vw, 658px" width="658" style="max-width: 100%; height: auto; vertical-align: middle; border: 0px; display: block; text-align: center; clear: both; margin: 6px auto;" />

Z grafu je na první pohled patrné, že kdyby obyvatelé důsledně třídili odpady, v černých nádobách na směsný komunální odpad by skončilo jen necelých 15 % z původního obsahu. Téměř polovina by mohla skončit v domácích kompostérech a dalších asi 40 % by díky důslednému třídění získalo druhý život díky recyklaci.

Žádná data nejsou ale sama o sobě cestou ke snížení množství odpadů ukládaných na skládky. V obci Prostředí Bečva byly na konci roku 2016 zrealizovány důsledné osvětové aktivity, zaveden systém přesné evidence vytříděných odpadů pomoci čárových kódů a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Již po prvním čtvrtletí je evidován úbytek množství směsného komunálního odpadu o celých 25 % a tento trend očekáváme, i když ne s tak rapidním nárůstem, i v dalších měsících. Za změnami stojí tvrdá práce pana starosty a jeho týmu, avšak tato obec je skvělou ukázkou, že efektivními kroky můžeme nakročit na cestu k plnění cílů oběhového hospodářství.

Autorka textu: Ing. Soňa Jonášová a Bc. Štěpán Vaškevič, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

Pohled do srdce skládek.

"Skládky samotné pro většinu obyvatel zůstávají fenoménem, o jehož existenci je všeobecně známo, ale málokdo ho viděl na vlastní oči. Něco jako celebrita, se kterou jste si nepotřásli rukou. Odpad, který skončil v kontejneru už jednoduše není součástí každodenního života a mizí z našeho zorného pole. Nemizí však z našeho prostředí, ale shromažďuje se na jednom místě. Vzdálená krajina skladek je stejně umělá jako francouzský park, avšak s jedním rozdílem - místo kašen jsou kopce pytlů s odpadem, místo dlaždiček jsou pneumatiky, a namísto ptactva jsou prchající igelitové sáčky, které pokrývají krajinu široko daleko. Až skládkám odzvoní hraná, příliš toho litovat nebudeme." Štěpán Vaškevič, Institut Cirkulární Ekonomiky.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
18
10. 2017
18-20.10.2017 - Konference
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí