zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko může přijít o miliardy korun z těžby lithia. Kvůli poznámce pod čarou a kutilství poslanců

12.10.2017
Šlendryján
Česko může přijít o miliardy korun z těžby lithia. Kvůli poznámce pod čarou a kutilství poslanců

Těžba lithia v severozápadních Čechách za současných podmínek není pro stát výhodná. Stát totiž dostane v důsledků extrémně nízkých těžebních poplatků (tzv. úhrady z vydobytého nerostu) jen 0,7 procent tržní ceny nerostu, který je přitom podle zákona ve výhradním státním vlastnictví. Česká republika tak přijde o miliardy korun. Informovala o tom dnes organizace Greenpeace. Zároveň spustila petici "Lithium férově!" která politiky žádá o bezodkladnou revizi horního zákona a zvýšení úhrad z těžby nejlukrativnějších surovin - tedy nejen lithia, ale i hnědého uhlí - na 10 procent z tržní ceny. Toto zvýšení by umožnilo státu získat za licenci k těžbě lithia zhruba 15 miliard korun v prvních 21 letech.

Za současné nevýhodné podmínky pro stát může nenápadná poznámka pod čarou v příloze nařízení vlády č. 98/2016 Sb. /1/. Ta stanoví úhradu z ceny vydobytého lithia na 10.692,- Kč na tunu. Ve zmíněné poznámce pod čarou č. 2 však stojí, že úhrada se stanovuje z obsahu čistého kovu. Pointa spočívá v tom, že na světových trzích se obchoduje s uhličitanem lithným (Li2CO3), který ovšem obsahuje pouhých 19 procent čistého lithia /2/. Po přepočítání tak státu připadne pouhých 7 tisícin ze současné (a stále rostoucí) ceny Li2CO3 na mezinárodních trzích, která podle agentury Bloomberg dosahuje 14.250 USD za tunu /3/. Až do loňského roku přitom platila původní úprava z roku 1992 /4/, která stanovila úhradu z vydobytých rud - včetně lithia - na 10 procent tržní ceny "prvního odbytového produktu" - tedy v daném případě Li2CO3.

Hlavní odpovědnost za současnou úpravu podle zjištění Greenpeace nesou úředníci Českého báňského úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Předkladatelem nařízení vlády č. 98/2016 Sb. bylo ministerstvo průmyslu a obchodu /5/. Podle informací z metadat vládních dokumentů však vyplývá, že skutečným autorem návrhu nařízení byl Český báňský úřad /6/. Ten dokonce v první verzi dokumentu z 13.10.2015 navrhoval stanovit úhradu z těžby lithia na 223 Kč (tedy neuvěřitelných 0,14 tisíciny jeho tržní ceny).

Greenpeace hlubinné těžbě lithia v Česku nebude bránit, pokud budou dodržena přísná pravidla týkající se minimalizace škod na životním prostředí. Požaduje však také, aby měl stát z těžby lithia přiměřený výnos. Takto získané prostředky by pak měly být přednostně využity k obnově dotčených regionů - v tomto případě Podkrušnohoří, které je dlouhodobě devastováno povrchovou těžbou hnědého uhlí, zatímco většina zisku odchází na účty uhlobaronů. Pilířem obnovy by měla být modernizaci průmyslu na čisté obory s vysokou přidanou hodnotou, investice do obnovitelných zdrojů energie a s tím související tvorba zelených pracovních míst. Zároveň je nutné zajistit, aby zpracování lithia do podoby finálního produktu (baterie či výrobky obsahující baterie) bylo realizováno v Česku, a stát se tak nestal jen pouhým vývozcem nezpracované suroviny.

Greenpeace současně upozorňuje, že návrh na odebrání ložiska Cínovec firmě Geomed, s.r.o., a jeho přidělení státnímu podniku Diamo (jak navrhují v posledních dnech někteří politici) je nemožné. Podle horního zákona má firma, která provedla na vlastní náklad průzkum ložiska přednostní právo ke stanovení dobývacího prostoru a povolení k hornické činnosti. Odstavení Geomedu a zvýhodnění státního podniku by tak nevyhnutelně vedlo k mezinárodní arbitráži, kterou by ČR s velkou pravděpodobností prohrála. Oproti tomu zvýšení úhrady z vydobytého nerostu (stejně jako např. zvýšení daní) podobné riziko nepřináší.

Rychlou změnu úhrad, která je v kompetenci vlády, však komplikuje jiný faktor. Na základě "kutilství" poslanců Milana Urbana a Františka Laudáta totiž byla loni schválena změna horního zákona, která zakazuje vládě zvýšit úhrady v nejbližších pěti letech /7/. Greenpeace proto vyzývá nastávající poslance, aby uvedenou klauzuli, která státu znemožňuje efektivně nakládat se svým nerostným bohatstvím, po volbách z horního zákona bezodkladně vypustili.

/1/ Viz nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady

/2/ Uhličitan lithnný se hmotnostně skládá z 19 % lithia, 16 % uhlíku a 50 % kyslíku.

/3/ Viz zprávu agentury Bloomberg "It's Hard to Keep Up With All That Lithium Demand" z 22.8.2017.

/4/ Viz vyhlášku č. 617/1992 Sb. o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů

/5/ Viz důvodovou zprávu z meziresortního připomínkového řízení ze dne 13.11.2015. MPO si , které si v jeho rámci vymohlo, že okruh připomínkových míst byl nestandardně omezen na Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostřední, Český báňský úřad, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, a nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA).

/6/ Konkrétními autory návrhu byli podle metadat vládních dokumentů ústřední báňský inspektor ČBÚ František Ševčík a tehdejší právník odboru hornictví MPO Kamil Dočkal.

/7/ Viz § 33k zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

Zdroj: Greenpeace Česká republika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí