zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

15. listopadu - Den bioenergetiky

15.11.2017
Energie
Zemědělství
15. listopadu - Den bioenergetiky

 Až do konce roku ,,pojede" Česko pouze na bioenergii...

15. listopadu 2017 - Den bioenergetiky. Proč?

  • Probíhá ve středu 15. 11. 2017. Od tohoto dne se teoreticky až do konce roku, tedy 46 dní, může Česko plně spolehnout na energii z biomasy. Právě 46 dní (z 365) symbolicky představuje očekávaný 13% podíl biomasy na spotřebě konečné energie v Česku v letošním roce.
  • Výpočet vychází z expertního odhadu založeného na statistikách za poslední dostupný rok 2015 (viz níže).
  • Den bioenergetiky organizuje CZ Biom - České sdružení pro biomasu ve spolupráci s Komorou OZE a nabízí nejnovější informace o klíčovém významu energie z biomasy pro přechod české energetiky směrem k moderním obnovitelným zdrojům energie.
  • Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky[1], který organizuje AEBIOM - Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.

Bioenergetika - co to je?

  • Obnovitelný zdroj, který poskytuje teplo, elektřinu i paliva pro dopravu a významně se podílí na nárůstu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.
  • Bioenergetika zahrnuje širokou škálu materiálů a technologií od využívání dřevní štěpky, pelet, slámy, přes bioplyn, biopaliva v dopravě až po výrobu biometanu.

Bioenergetika - výhody a makroekonomická čísla

  • Posilují energetickou nezávislost Česka na dovozech energie (zemní plyn, uranové palivo pro jaderné elektrárny i ropu - to vše ČR dováží).
  • Peníze za biomasu (pevnou biomasu, bioplyn i biopaliva) zůstávají v Česku a navíc v regionech. Na rozdíl od zemního plynu neodtékají za účty za plyn nebo ropu do zahraničí.

VÝVOZ - DOVOZ: Celkové české obchodní saldo je u biomasy neutrální (366 ktoe dovoz, 372 ktoe vývoz v roce 2015): Významnější podíl vývozu je u pevné biomasy, naopak pětinu biopaliv dovážíme (EUROSTAT/AEBIOM).

TOPENÍ PELETAMI V DOMÁCNOSTECH: Vytěsňuje z vytápění špinavé uhlí. Automatické kotle se zásobníky na pelety jsou skoro stejně tak pohodlné jako plynové topení: termostat reguluje jejich výkon, dají se programovat... Peletami topí asi 25 tisíc domácností, jejich počet byť pomalu, ale roste. Pomáhají tomu zejména kotlíkové dotace. Ještě lépe by pomohlo snížené DPH na dřevní pelety, brikety či palivové dříví.

ZAMĚSTNANOST:
V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (8 900 míst), následované odvětvím biopaliv (1 400 míst) a bioplynu (900 lidí). 250 přímých pozic připadá na využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (AEBIOM 2017).
pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí.[2]

Energetické statistiky (Česko)

Celková energie

  • Podíl všech obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 15,1 % (14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % v sektoru vytápění a chlazení, 6,5 % v dopravě) (dle metodiky EUROSTAT - SHARES).
  • Podle nejnovějších výpočtů AEBIOM, které vychází z dat EUROSTATu, činil podíl bioenergetiky v Česku na celkové spotřebě energie 13,7 %. V rámci všech OZE má energie z biomasy podíl 83,9 %.

Elektřina

  • Bioenergetika se podílela v roce 2015 z 5,7% na výrobě elektřiny v Česku. Ze 40% pak na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, následována vodními elektrárnami a fotovoltaikou (EUROSTAT).
  • V rámci bioenergetiky pak větší polovinu výroby zajišťoval bioplyn (55 %) a menší pevná biomasa (44 %).

Vytápění

  • V Česku má biomasa významný 19% podíl na spotřebě ve vytápění a chlazení.[1]
  • Většina připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví.
  • Široké spektrum technologií od menších kotlů na palivové dřevo nebo pelety (jednotky kW) pro domácnosti až po velké kotle dodávající teplo systémem centrálního zásobování, které umí spalovat dřevní štěpku nebo slámu (s výkonem několik stovek MW).
  • Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností (ČSÚ, Energo 2015).

Doprava

  • V roce 2015 dosáhla úroveň OZE v české dopravě kolem 6,5% (většinou jde o biopaliva). Reálný podíl je však o necelé procento nižší s ohledem na evropskou metodiku výpočtu.
  • V roce 2016 dosáhla produkce bionafty (FAME) v Česku 149 tisíc tun, dovezlo se jí 151 tisíc tun, vyvezlo 41 tisíc a spotřebovalo přibližně 259 tisíc tun.
  • V roce 2016 dosáhla produkce bio-ethanolu 116 tisíc tun, dovezlo se jej 30 tisíc tun, vyvezlo 52 tisíc a spotřebovalo přibližně 86 tisíc tun. (MPO)
  • Podle statistik MPO byl podíl bioenergetiky 9,3 %, obecný podíl všech OZE pak byl 10,5 % v roce 2015.

Biopaliva a evropské cíle

  • Odvětví je významně ovlivněno nejistotou pro podnikatele, jež souvisí se změnami evropské legislativy na podporu biopaliv a jejich započítávání do 10% cíle OZE v dopravě do roku 2020. Není zcela jasné jak Česko a další členské země cílů pro biopaliva dosáhnou.
  • Co se cílů pro biopaliva pro rok 2030 týče, experti Komory obnovitelných zdrojů energie navrhují zpřísnění, aby míra úspory emisí CO2 byla hlavním kritériem k uplatnění na Evropském trhu s palivy a aby byla podporována jen ta biopaliva, která ve srovnání s ropnými palivy šetří nejméně 70 % emisí. Biopaliva s nižší úsporou emisí CO2 by měla být postupně vytlačena biopalivy s vyšším efektem. Rozlišovat na 1. a 2. generaci dnes přestává dávat smysl, protože i biopaliva 1. generace jsou velmi často efektivní a dosahují emisní úspory vyšší než 70 %. Co má smysl sledovat, jsou kritéria udržitelnosti jejich výroby.

[1] Evropský den bioenergetiky (European Bioenergy Day), http://www.europeanbioenergyday.eu/

Slaví se v úterý 21. 11. 2017 po celé Evropě. Od tohoto dne, tedy 41 dní až do konce roku, Evropa spoléhá výhradně na energii z biomasy (41 dní symbolicky odpovídá 11% podílu na spotřebě energií). Podle statistik Eurostatu a vlastních výpočtů AEBIOM spoléhá Evropa v roce 2017 celých 299 dní na fosilní paliva (82% podíl na spotřebě energií) a 66 dní (18% podíl) na obnovitelných zdrojích. Biomasa jako nejvýznamnější obnovitelný zdroj představuje 41 dní (11% podíl).

[2] Panorama potravinářského průmyslu 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, Ústav zemědělské

ekonomiky a informací, Praha, 2014; citováno přes studii MŽP, viz s. 8.

[3] Včetně odvozeného tepla

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2020
14.11.2020 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí