zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejvýznamnější změny v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - 2. díl

20.11.2017
EIA
Legislativa
Nejvýznamnější změny v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - 2. díl

 Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment, zkráceně EIA), představuje významnou součást povolovacích procesů u záměrů, u kterých je předpoklad, že budou mít negativní vlivy na životní prostředí...

Předchozí díl.

2.3 Vláda může udělit výjimku z posuzování EIA

Novela dále transponuje čl. 2 odst. 4 revidované směrnice EIA, který umožňuje členským státům, aby ve výjimečných případech mohly vyjmout určitý záměr z působnosti směrnice, pokud by její uplatňování nepříznivě ovlivnilo účel záměru.

Zákon EIA ve znění od 1. 11. 2017 obsahuje v § 4 odst. 2 a 3 možnost vlády ve výjimečných případech rozhodnout, že určitý záměr nebude předmětem posuzování.

Jedná se o:

  • záměry určené výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit (odst. 2);
  • záměry, u nichž veřejný zájem na jejich provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru (odst. 3).

Ačkoli zákon EIA upravuje tyto situace ve dvou samostatných ustanoveních, ze směrnice i z důvodové zprávy k návrhu novely lze dovodit, že se bude v praxi jednat o obdobný okruh případů, konkrétně například o situace, kdy je třeba záměr, jehož cílem je co nejdříve odstranit následky nepředvídatelné mimořádné civilní události (například živelné pohromy), realizovat ve velmi krátkém čase, a kdy by vedení několikaměsíčního procesu EIA mohlo účel záměru zmařit.

U záměrů, pro které vláda stanovila výše uvedeným postupem výjimku z posuzování, dále platí, že vláda:

  • může stanovit jinou formu posuzování,
  • zajistí zveřejnění informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posuzování podle písmene a) a
  • před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informuje Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytne jí informace zveřejněné podle písmene b).

2.4 Posudek již nebude projednán s veřejností

V současnosti probíhá základní postup při posuzování EIA tak, že je nejprve zveřejněno oznámení, následně dokumentace, posudek, poté se zásadně koná veřejné projednání a následně dojde k vydání závazného stanoviska EIA.

Veřejnost se může vyjádřit k oznámení (do 20 dnů od zveřejnění), k dokumentaci (do 30 dnů od zveřejnění) a k posudku (do 30 dnů od zveřejnění), případně i na veřejném projednání. Novela však zavádí, že se posudek nebude v průběhu posuzování vůbec zveřejňovat, ale zveřejní se až spolu se stanoviskem EIA. Odpadá tedy i možnost veřejnosti vyjádřit se k němu a posudek se stává pouze podkladem pro orgán EIA.

Komentář: Lze předpokládat, že tato změna přinese určité urychlení. S ohledem na to, že směrnice EIA zpracování posudku nevyžaduje, je omezení této fáze ze strany zákonodárce to logickým krokem. Na druhou stranu je však nutné říct, že pokud se již ze zákona posudek musí zpracovat a pokud se jedná o jeden z podkladů závazného stanoviska EIA, měla by mít veřejnost možnost se k tomuto podkladu vyjádřit. Situace, kdy může veřejnost rozporovat obsah posudku až poté, co již bylo na jeho základě vydáno stanovisko EIA, není příliš logická.

Novela dále zavádí opatření proti průtahům při zpracování posudku. Jednak se stanovuje maximální lhůta pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů a může být prodloužena v odůvodněných, zejména složitých případech nejdéle o 20 dnů. Dále se zavádí finanční sankce pro zpracovatele posudku, který posudek nepředloží ani v úřadem dodatečně stanovené lhůtě. V takovém lhůtě se zpracovateli sníží odměna, která by mu jinak za vyhotovení posudku náležela.

2.5 Změny ve veřejném projednání

Další fází posuzování EIA je veřejné projednání. Dle předchozí právní úpravy platilo, že se veřejné projednání musí zásadně konat, nicméně že úřad může od konání veřejného projednání upustit, pokud neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci.

Nově se zavádí opačný přístup, tedy že se veřejné projednání zásadně nekoná, avšak úřad ho nařídí v případě, že obdrží odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnostik dokumentaci. Nepostačuje tedy, aby se nesouhlasně vyjádřil například dotčený orgán, ale musí se jednat o veřejnost. Veřejnost je definována v § 3 písm. h) zákona EIA jako jedna nebo více osob. Je tedy otázkou, zda pro konání veřejného projednání postačuje, aby se nesouhlasně vyjádřila i obec nebo městská část. V souladu se širokou definicí veřejnosti však takové vyjádření pro konání veřejného projednání zřejmě postačovat bude.

Dále se v rámci snahy o urychlení procesu posuzování EIA zavádí povinnost úřadu zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.

2.6 Novela prodlužuje platnost stanovisek EIA

Na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku vydá příslušný úřad závazné stanovisko EIA, které bude následně podkladem pro navazující řízení. Před novelou byla platnost omezena na 5 let od vydání, nově se platnost stanovisek EIA prodlužuje na 7 let s tím, že ji lze i opakovaně prodloužit o dalších 5 let. Předpokladem pro prodloužení platnosti ovšem je, že nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Pro investory je rovněž důležitá informace, že je výslovně stanoveno, že podáním žádosti o prodloužení se doba platnosti stanoviska přerušuje.

Z hlediska platnosti stanoviska EIA je dále podstatné, že nově bude postačovat, pokud bude stanovisko platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni (§ 9a odst. 3 zákona EIA). Pokud by došlo ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni, stanovuje novela fikci, že platnost stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo.

Pro platnost již existujících stanovisek EIA jsou důležitá přechodná ustanovení novely č. 326/2017 Sb., jelikož v některých případech může dojít i k prodloužení platnosti stanovisek vydaných před 1. 1. 2017:

  • platnost stanovisek vydaných méně než 5 let před 1. 11. 2017 se prodlužuje z 5 let na 7 let;

Příklad: Stanovisko EIA bylo vydáno v roce 2015 s platností do 2020. Novela jeho platnost prodlužuje automaticky do roku 2022.

  • u stanovisek vydaných více než 5 let před 1. 11. 2017, jejichž platnost již byla prodloužena, platí buď prodloužená lhůta, nebo se jejich platnost prodlužuje do 31. 12. 2018 (pokud by prodloužená lhůta skončila dříve).

Příklad: Stanovisko EIA bylo vydáno 2. 1. 2008 s původní platností 5 let. Následně byla jeho platnost prodloužena o dalších 5 let do 2. 1. 2018, tedy po dni nabytí účinnosti novely. V důsledku novely se bude stanovisko považovat za platné do 31. 12. 2018.

  • u stanovisek, která byla vydána více než 5 let před 1. 11. 2017 a současně došlo k přerušení platnosti z důvodu zahájení navazujícího řízení, platí, že platnost uplyne 31. 12. 2018, nepožádá-li oznamovatel v této lhůtě o její prodloužení. Pětiletá lhůta počíná následně běžet dnem, kdy k prodloužení platnosti došlo.

Příklad: Stanovisko EIA bylo vydáno 2. 1. 2012 na dobu pět let a následně bylo zahájeno územní řízení, kterým se jeho platnost přerušila. Platnost tohoto stanoviska uplyne 31. 12. 2018, nicméně žadatel má možnost požádat o prodloužení platnosti o dalších 5 let.

2.7 Další změny, které novela přinese

Novela č. 326/2017 Sb. dále přináší i změny v okruhu záměrů, které budou posuzování EIA podléhat. Došlo totiž ke kompletní revizi příloh zákona EIA. Příloha č. 1 tak již neobsahuje 2 tabulky Kategorie I. a II., jako tomu bylo doposud, ale pouze 1 tabulku se 4 sloupci. Každý investor by si tak měl ověřit, zda ve vztahu k jeho záměru došlo k nějaké změně či nikoliv. Některé záměry totiž mohly z posuzování vypadnout, resp. projít do režimu zjišťovacího řízení, u jiných záměrů zase mohlo dojít k přechodu působnosti z Ministerstva životního prostředí na krajské úřady či naopak.

Z hlediska účastenství v navazujících řízeních došlo k určité změně v tom, že doposud se mohly podáním písemného oznámení přihlásit jako účastníci do navazujícího řízení kromě spolků také obce dotčené záměrem. Nově se za splnění stanovených podmínek může stát účastníkem navazujícího řízení ,,dotčený územní samosprávný celek", což zahrnuje kromě obcí také kraje.

Z hlediska procesů posuzování EIA zahájených před 1. 1. 2017 platí, že:

  • pokud již uplynula lhůta pro vrácení dokumentace podle § 8 odst. 5, dokončí se podle předchozí právní úpravy;
  • pokud ještě neuplynula lhůta pro vrácení dokumentace podle § 8 odst. 5, dokončí se podle nové právní úpravy, avšak nedochází ke změně příslušnosti úřadu;
  • zjišťovací řízení zahájené před 1. 1. 2017 se dokončí podle nové právní úpravy, přičemž příslušný úřad se nemění.

Pokračování příště

Autoři: Alžbeta Rosinová, Pavel Černý

Zdroj: www.fbadvokati.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Vodní zdroje Ekomonitor
6
2. 2018
6-7.2.2018 - Konference
hotel DAP, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí