zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vliv člověka na beskydský prales Mionší by se měl zcela omezit

25.11.2017
Příroda
Chráněná území
Vliv člověka na beskydský prales Mionší by se měl zcela omezit

Beskydský prales Mionší se vzácným letitým bukojedlovým lesem se stal bezzásahovým územím. Vliv člověka na tento les by se tak měl zcela omezit. Naopak bude porost sloužit pro vědecká pozorování. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Lesy České republiky Eva Jouklová.

Smlouvu o vymezení bezzásahového území v Národní přírodní rezervaci Mionší dnes podepsali ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. "V praxi to znamená, že víc jak 157 hektarů lesa v národní přírodní rezervaci Mionší bude ponechána samovolnému přírodnímu vývoji bez zásahu člověka," uvedla.

Národní přírodní rezervace Mionší má celkovou rozlohu necelých 170 hektarů. Bezzásahové území bude tedy pokrývat podstatnou část pralesní rezervace, kterou tvoří především jedle a buky. Roste zde ale i javor a smrk. V porostu se uchovalo také několik menších lesních luk a pastvin - polan. Prales tak tvoří biotop, v němž žije mnoho živočichů a rostlin.

S ohledem na fakt, že lokalita je součástí národní přírodní rezervace, je veřejnosti nepřístupná. Pralesem nevede žádná stezka, po které by turisté mohli chodit. Přístupná je od června do září pouze okrajová část, a to jen s průvodcem. Území katastrálně spadá do správních obvodů obcí Dolní Lomná a Horní Lomná.

Ve státních lesích bylo dosud vymezeno devět bezzásahových území. Mionší v chráněné krajinné oblasti Beskydy je desáté a v Moravskoslezském kraji první. Patří k největším. "Ve většině tamějších lesů se netěží už víc než sto let. Vyskytují se tam velmi vzácní pralesní brouci a měkkýši i ptáci. Například datlík tříprstý a puštík bělavý. V Mionší je ale především největší komplex bukojedlových lesů v České republice, tím je lokalita mimořádná," řekl Szórád.

"Mionší je jedinečné území, kde už dlouho sledujeme velkolepé přírodní divadlo, tedy jak se vyvíjí příroda bez zásahů člověka. V období klimatické změny se nám budou poznatky získané v Mionší bezpochyby hodit a využijeme je pro rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření i stanovení péče o chráněná území," řekl Pelc.

Prales inspiroval řadu fotografů. Jako první ve třicátých letech 20. století objevil kouzlo Mionší fotograf Rudolf Janda.

David Moravec

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí