Úterý, 19. března 2024

Nastává zlom? Zdá se, že Lesy ČR mají ,,divoké plány"

Nastává zlom? Zdá se, že Lesy ČR mají ,,divoké plány"

Jako zlom ve vnímání divočiny hodnotí Hnutí DUHA nový spot Lesů ČR o ponechání části lesů přírodním procesům. ,,Věříme, že se toho od přírody můžeme ještě mnohé naučit, pokud ji budeme studovat v její nezměněné podobě," zaznívá ve videu umístěném na sociální síti YouTube [1]. Tento zcela nový přístup oceňuje ekologická organizace i v otevřeném dopisu zaslaném ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a generálnímu řediteli Lesů České republiky, s.p. Danielu Szorádovi [2]. Navrhuje i osvědčená řešení některých praktických problémů, které jsou ve videu státních lesů zmíněny.

Jako výrazný posun hodnotí Hnutí DUHA hlavně deklarovanou snahu vyhlašovat místa divoké přírody v lesích, které spravují Lesy ČR jako státní podnik. Za půlkrok dobrým směrem označuje Hnutí DUHA i vyhlášení pralesa Mionší v CHKO Beskydy jako místa pro lidmi nemanipulovaný rozvoj přírodních procesů. Stinnou stránkou zůstává fakt, že se zájemci o jedinečné přírodní divadlo nemají možnost podívat do nitra rezervace a divočinu obdivovat na vlastní oči.

Způsobem, jak veřejnosti ukázat fascinující divadlo divoké přírody, by podle vedoucí programu Krajina Elišky Vozníkové z Hnutí DUHA mohlo být vyhlášení zcela nového a dostatečně velkého území divoké přírody o rozloze aspoň 1000 hektarů, kde by nebyl zakázán vstup veřejnosti - tedy mimo stávající rezervace.
Lesnatost České republiky rok od roku stoupá. Lesy zabírají 34 % rozlohy státu. Samovolnému vývoji je však ponecháno pouhé 1 % lesů, do nějž nově spadá i prales Mionší. Stejně jako tento prales i jiné lesy ponechané samovolnému vývoji ve většině případů nemají dostatečnou rozlohu, aby v nich zájemci z řad turistů i vědců mohli sledovat dynamiku přirozeného vývoje lesa. Navíc jsou lidem, kteří české a moravské lesy navštěvují rádi a hodně, veskrze nepřístupné. Průměrný obyvatel ČR navštíví les alespoň 24 krát za rok [4]. Výlety do ostrovů české divočiny budou pro turisty unikátním zážitkem, který jinde v naší krajině nemohou poznat.
Samotné Lesy ČR ve výše uvedeném spotu upozorňují, že by takových ploch mělo být více a měly by být souvislé - tedy ne jen jednotlivé rezervace. S tím Hnutí DUHA zcela souhlasí. Je tudíž nutné se zabývat praktickými problémy, které s sebou může ochrana samovolného vývoje lesa na vymezeném území přinést. Jejich řešení jsou však známa, jak uvádí Hnutí DUHA ve zmíněném dopisu.
Není potřeba zřizovat a vymýšlet nic nového, stačí využít osvědčené postupy. V případě bezpečnosti návštěvníků jde především o dostatečnou informovanost lidí o tom, že vstupují do lesa, který je ponechaný samovolnému vývoji, a je tudíž potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Jsou to i přiměřená preventivní opatření k zajištění bezpečnosti na existujících značených cyklistických či turistických cestách v území divoké přírody. Riziko rozšíření dřevokazného hmyzu do lesů hospodářských z oblastí ponechaných samovolnému vývoji může být řešeno způsobem běžným ve většině chráněných území. Jde o rozdělení na jednotlivé zóny, kdy na dostatečně velké jádrové území divoké přírody navazuje tzv. ochranné pásmo (nárazníková zóna). Ta může zmírnit případné konflikty mezi chráněnou divokou přírodou a přiléhající obhospodařovanou kulturní krajinou, např. v podobě zasahování proti škůdcům apod. Tato praxe se osvědčila.
Hnutí DUHA se domnívá, že míst, která by mohla být ponechána samovolnému vývoji a obdivu ohleduplných návštěvníků, by mohlo být více. Podle sociologického výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity z roku 2015 podporuje ochranu divoké přírody 71 % lidí a chtěli by ji na 13 % naší krajiny [5]. Proto Hnutí DUHA v roce 2016 nechalo zpracovat odbornou studii, která by měla sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně vyvíjet. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé. Právě tato místa mají velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům [6].

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
,,Věříme, že míst, která si můžeme v budoucnu představit bez zásahů člověka, tedy ponechané samovolnému vývoji, je možné mít v České republice více, a to ideálně na pozemcích v majetku státu. Divoká příroda totiž umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje šetrnou turistiku i místní rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. Obnovuje také pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu od lužních v nížinách až po ty horské."

Poznámky:
[1] Video je ke zhlédnutí na https://www.youtube.com/watch?v=in_FfTRg2nE
[5] Podrobné výsledky výzkumu jsou na http://www.ekopsychologie.cz/files/106report.pdf
[6] Podrobný popis metodiky je součástí studie Česká divočina: Analýza podmínek na území ČR z hlediska biodiverzity a vhodnosti pro
ponechání samovolnému vývoji: http://ceskadivocina.cz/studie-o-divocine
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů