Z české přírody mizí mnoho druhů hmyzu, jiné přicházejí

Některé druhy hmyzu nenávratně mizí, jiné přicházejí, a ne vždy jde o vítanou návštěvu. Proměny hmyzí populace v Česku mapuje nová výstava v Moravském zemském muzeu. Na hmyzí rozmanitosti se negativně podepsalo intenzivní zemědělství a proměna krajiny. Jen za poslední století vymizely tisíce druhů. Ubylo třeba deset procent druhů denních motýlů, řekla dnes novinářům entomoložka Jana Nerudová.

Příkladem vymizelého druhu je třeba chrobák jednorohý. Vzácně se vyskytoval na stepních lokalitách jižní Moravy a živil se podzemními houbami, které rozkládají tlející dřevo. Jeho poslední nález na českém území je z konce 90. let. "Aktuálně je tento druh vedený jako nezvěstný, je možné, že ještě někde skrytě přebývá," uvedl další z tvůrců výstavy Jiří Procházka.

K ohroženým druhům patří střevlík mřížkovaný, kdysi hojný v dyjských nivách. Jeho přirozené prostředí ovšem silně zasáhla stavba Novomlýnských nádrží.

Tvůrci výstavy se snaží vyvažovat negativní informace nějakými pozitivy. Zmiňují třeba tesaříka alpského, který se postupem času naučil vedle bukových porostů žít i v lužních lesích. "Díky tomu se mohl rozšířit i na nové lokality, které v minulosti neobýval. A takových případů je více," řekl Procházka.

Čím dále severněji se na Moravě vyskytuje kudlanka nábožná. Vyšší teploty ale přispívají také k výskytu zavíječe zimostrázového, který poškozuje porosty zimostrázu.

I na hmyzích populacích se projevuje globalizace. Nepůvodní druhy se šíří do Česka často kvůli transportu rostlin, plodin i dalšího zboží z jiných kontinentů. Mnozí lidé si už povšimli slunéčka východního, které před zimou podniká doslova invaze do domácností. Do lidských příbytků se snaží schovat také vroubenka americká, ploštice, která se na českém území vyskytuje v posledních deseti letech.

Jan Tomandl