zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Varování před smogem loni výrazně přibylo, i kvůli změně zákona

12.01.2018
Ovzduší
Varování před smogem loni výrazně přibylo, i kvůli změně zákona

Kvůli vysoké koncentraci polétavého prachu bylo za minulou zimu vyhlášeno v Česku 39 smogových situací, všechny v prvních třech měsících loňského roku. Je to téměř osmkrát více než ve stejném období roku 2016. Mohou za to horší rozptylové podmínky, ale také nová legislativa pro vyhlašování smogových situací, která začala platit 1. ledna 2017. Vyplývá to z dat o znečištění ovzduší, které ve středu dostane pro informaci vláda, a také z ročenek Českého hydrometeorologického ústavu.

Smogovou situaci vyhlašuje ministerstvo životního prostředí, když jsou překročeny stanovené hodnoty některých látek a zároveň splněné i některé další podmínky, například to, že se neočekává pokles škodlivin v následujících hodinách. V lednu až březnu 2017 nastalo v Česku 39 takových situací, o rok dříve jich bylo jen pět a v roce 2015 se smogová situace vyhlašovala devětkrát.

Se smogem se loni v zimě nejvíce potýkali obyvatelé aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde vyhlášené smogové situace trvaly celkem 1117 hodin. Zpráva pro vládu dále uvádí, že v sousedním Třinecku platila smogová situace 462 hodin a ve zbytku Moravskoslezského kraje 400 hodin. Více než 400 hodin smogových situací dosáhly také Olomoucký a Zlínský kraj.

Oproti roku 2016 je to výrazné zhoršení, zpráva ale připomíná, že na číslech se projevila novela zákona o ochraně ovzduší. Od 1. ledna 2017 jsou díky ní podmínky pro vyhlašování smogových situací mírnější, a úřady tak mohou upozornit lidi na smog dříve a zavést účinná opatření. Obce mají právo omezit při smogové situaci provoz aut. Při zvlášť vysokých hodnotách znečištění vyhlašuje ministerstvo navíc regulaci, která omezuje provoz podniků, které jsou zdrojem znečištění. V roce 2017 se to stalo šestnáctkrát.

K vysokému výskytu smogu na začátku loňského roku přispěly i špatné rozptylové podmínky. Projevilo se to zejména od třetího lednového týdne, kdy se spojila výrazná teplotní inverze s bezvětřím nebo jen slabým větrem. V té době smog trápil 13 ze 16 oblastí, do kterých meteorologové dělí Česko při sledování smogu.

Nejčastěji smog způsobují suspendované částice PM10 neboli polétavý prach. Při vdechnutí se dostávají do dolních cest dýchacích. Mají negativní vliv nejen na dýchací, ale také na srdečně-cévní systém. Zpráva pro vládu uvádí, že od roku 2013 jsou zařazené na seznam karcinogenních látek, které přispívají ke vzniku rakoviny plic.

Ministerstvo životního prostředí může smogovou situaci vyhlásit také kvůli oxidu dusičitému nebo oxidu siřičitému, to se ale loni nestalo. Dalším možným důvodem vyhlášení je vysoká koncentrace ozónu, což bývá problém letních měsíců. Loni ani předloni taková situaci nenastala, v roce 2015 byly vyhlášené tři smogové situace kvůli ozónu, všechny v červenci.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí