Některé hračky z plastového odpadu poškozují dětem nervový systém
V recyklovaném plastu [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] jsou přítomny
látky poškozující nervový systém, imunitu a ohrožující plodnost mužů. Objevují
se ve stavebním materiálu, kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo
hračkách [https://www.kamsnim.cz/categories/reuseHrackyOstatni] pro malé
děti[1]. Výrobu firmám přitom povoluje současná evropská legislativa. Řešením je
podle Arniky zákaz využívání toxických plastů. Ve videu s herečkou Simonou
Babčákovou na www.recyklujbezjedu.cz [http://www.recyklujbezjedu.cz/] vybízí
veřejnost k podpisu výzvy, aby donutila politiky jednat. Recyklace je skvělá
věc, dělejme ji proto správně!
V recyklovaném plastu jsou přítomny látky poškozující nervový systém, imunitu a ohrožující plodnost mužů. Objevují se ve stavebním materiálu, kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo hračkách pro malé děti[1]. Výrobu firmám přitom povoluje současná evropská legislativa. Řešením je podle Arniky zákaz využívání toxických plastů. Ve videu s herečkou Simonou Babčákovou na www.recyklujbezjedu.cz vybízí veřejnost k podpisu výzvy, aby donutila politiky jednat. Recyklace je skvělá věc, dělejme ji proto správně!
Fotografie z natáčení: http://arnika.org/arnika-se-simonou-babcakovou-vyzyvaji-k-recyklaci-bez-jedu
Simona Babčáková říká: ,,Vzhledem k tomu, že problém s odpady nejen nemizí, ale stále narůstá, považuji jej za aktuální a prioritní společenské téma a podporuji aktivity, které na tento dlouhodobě neřešený problém upozorňují. Stav je alarmující a je třeba přijmout odpovědnost."
Arnika na výskyt škodlivých látek v recyklovaných plastech upozorňuje za účasti herečky Simony Babčákové videem na www.recyklujbezjedu.cz. V kampani říká veřejnosti, aby svým podpisem vyzvali politické špičky k zákazu využívání toxického plastu, prosazení bezpečné recyklace v České republice i v celé Evropské unii a zajištění zdraví našich dětí.
,,Nebezpečné látky v plastech nejen, že ničí životní prostředí[2], ale poškozují také imunitu, způsobují hormonální poruchy a jsou spojené se sníženou inteligencí a soustředěním u malých dětí," dodává Karolína Brabcová, specialistka na problematiku toxických látek z Arniky.
Dnešní stav je způsoben nepříjemným dědictvím minulosti. Dříve se do plastů přidávaly příměsi, o kterých vědci později zjistili, že jsou jedovaté. Šlo o bromované zpomalovače hoření[3], změkčovadla[4] a těžké kovy[5], kterými výrobci ošetřovali elektrospotřebiče, čalounění v autech i nábytku apod. Dnes jsou při výrobě nového zboží zakázány, Evropská unie však firmám povolila jedovaté plasty recyklovat a vyrábět z něj další výrobky. Rizikové chemikálie nakonec běžně končí ve výrobcích z černého plastu, jako jsou stavební materiál, vybavení domácností[6], nádobí a dokonce hračky pro malé děti[7].
,,Chceme recyklaci vrátit její dobrou pověst. Znovuvyužívání a recyklace odpadu je jediná možná a správná cesta, která nám v dnešní době zaměřené na spotřebu šetří zdroje a energii. Proto povinností politiků je zrušení výjimek umožňujících recyklovat nebezpečné materiály, odstranění jedovatých plastů z recyklačního koloběhu a zákaz výroby nových produktů z toxického materiálu. Jedině tak budou spotřebitelé moci důvěřovat výrobkům z recyklovaných materiálů a cirkulární politika nabyde smyslu," uzavírá Brabcová.
Poznámky pro editory
[1] Tisková zpráva Arniky "Dárky jako z hororu: Najdou děti pod stromečkem toxické hračky a dámy jedovaté hřebeny?": http://arnika.org/darky-jako-z-hororu-najdou-deti-pod-stromeckem-toxicke-hracky-a-damy-jedovate-hrebeny
[2] Více o perzistentních organických látkách: http://arnika.org/pops
[3] Více o bromovaných zpomalovačích hoření: http://arnika.org/bromovane-zpomalovace-horeni
[4] Více o změkčovadlech: http://arnika.org/ftalaty
[5] Více o těžkých kovech: http://arnika.org/tezke-kovy-2
[6] Studie o výskytu toxických látek ve spotřebním zboží: http://arnika.org/toxicka-recyklace-aneb-jak-mohou-nevytridene-odpady-kontaminovat-spotrebni-zbozi-v-cr
[7] Studie o výskytu toxických látek v hračkách: http://arnika.org/hracka-nebo-toxicky-odpad-aneb-jak-odpovi-stockholmska-umluva
Sdílet článek na sociálních sítích