Francie urychluje výstavbu větrníků
Francie, jejíž jaderné elektrárny vyrábějí skoro tři čtvrtiny veškeré elektřiny,
chce diverzifikovat svůj energetický mix. Posílit by měla hlavně větrná
energetika, a to jak na pevnině, tak na moři. Do roku 2030 by Francie mohla
instalovanou kapacitou předstihnout Velkou Británii i Španělsko a stát se
evropskou větrnou dvojkou po Německu.
Francie, jejíž jaderné elektrárny vyrábějí skoro tři čtvrtiny veškeré elektřiny, chce diverzifikovat svůj energetický mix. Posílit by měla hlavně větrná energetika, a to jak na pevnině, tak na moři. Do roku 2030 by Francie mohla instalovanou kapacitou předstihnout Velkou Británii i Španělsko a stát se evropskou větrnou dvojkou po Německu.
Ambiciózní cíle zatím brzdí protesty některých obcí a odpůrců větrné energetiky. Od schválení projektu do připojení větrníků k rozvodné síti tak uplyne ve Francii sedm až deset let. V Německu to v průměru jsou zhruba tři roky. Vláda v Paříži proto letos schválila plán, jehož cílem je výstavbu větrných parků urychlit, aby se jejich souhrnný instalovaný výkon do roku 2023 alespoň zdvojnásobil. Lhůta realizace projektů se má podstatně zkrátit tím, že se zjednoduší složitá schvalovací procedura, stát zjednoduší předpisy, jimiž se řídí větrná energetika, včetně vydávání stavebních povolení a vláda dotacemi podpoří také firemní výzkum a vývoj související s větrnou energetikou.
Celkový instalovaný výkon elektráren využívajících obnovitelné zdroje ve Francii loni proti roku 2016 stoupl o 2763 megawattů na skoro 49 tisíc megawattů, z toho na větrníky připadalo skoro 1800 megawattů, uvádí provozovatel elektrorozvodných sítí RTE v předběžné zprávě. Souhrnný instalovaný výkon větrných parků ve Francii tak dosáhl 13 600 megawattů a jejich turbíny do sítě dodaly 24 miliardy kilowatthodin elektřiny, proti roku 2016 skoro o 15 procent více. Ze všech OZ se loni ve Francii vyrobilo 89 miliard kilowatthodin elektřiny, což umožnilo pokrýt 18,5 procenta její celostátní spotřeby.
Skoro všechny větrníky, které jsou ve Francii v provozu, postavily zahraniční firmy. Nejvíce dánská Vestas Wind Systems následovaná německými společnostmi Enercon, Senvion a Nordex. Přispěla i španělská Gamesa, kterou vlastní německý Siemens.
Současný rozvoj francouzské větrné energetiky je do jisté míry důsledkem rozhodnutí tamního parlamentu z roku 2015, že podíl jaderné energetiky na produkci elektřiny se v zemi do roku 2025 musí snížit na polovinu. Nový prezident Emmanuel Macron sice krátce po svém zvolení loni v květnu potvrdil, že tento cíl trvá, ale už v listopadu jeho ministr životního prostředí Nicolas Hulot přiznal, že snížit během osmi let podíl jádra ze skoro 75 procent na polovinu není reálné. Francouzská vláda tak v obavách, že rychlé odpojování jaderných kapacit ze sítě by mohlo vést k vážným poruchám v zásobování elektřinou, nyní posouvá deklarovaný cíl "předběžně" na období 2030 - 2033.
http://renews.biz/110094/record-year-for-french-re/
http://www.power-technology.com/features/featuremacrons-france-where-now-for-nuclear-power-5905019/
Sdílet článek na sociálních sítích
