Ministr zemědělství řešil na Zlínsku stavbu Vlachovické přehrady, kůrovce i africký mor prasat

Geologický průzkum lokality plánované přehradní nádrže Vlachovice by mohl začít už v polovině letošního roku. Uvedl to dnes ministr zemědělství Jiří Milek při výjezdním zasedání vlády na Zlínsku. Věnoval se také kůrovcové kalamitě na Vsetínsku a aktuální nákazové situaci afrického moru prasat.

,,Bez stavby vodního díla Vlachovice by mohli místní v budoucnu pocítit zásadní nedostatek vody. Cením si toho, že obyvatelé obce, její vedení i Zlínský kraj stavbu podporují a chápou její důležitost," řekl ministr Milek při návštěvě Vlachovic.

Technicko-ekonomickou studii stavby představilo Povodí Moravy v roce 2015. Do procesu příprav se aktivně zapojily dotčené obce i Zlínský kraj, pro který je stavba jednou ze strategických priorit. Víceúčelová nádrž s vodárenským využitím by měla pomoci řešit sucho a zajistit dostatek vody na Zlínsku. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí předloží do konce března 2018 vládní materiál, ve kterém doporučí rozhodnout o realizaci tohoto vodního díla.

Podle harmonogramu začne letos geologický průzkum lokality a geodetické zaměření. V roce 2021 má skončit řízení EIA, o rok později majetkoprávní vypořádání. Vodní dílo by mělo začít fungovat v roce 2030, a to s objemem 29 mil. m³ a zatopenou plochou přibližně 213 hektarů. Celkové odhadované náklady jsou 5,45 mld. Kč.

Při předchozích návštěvách se byl ministr osobně přesvědčit o rozsahu kůrovcové kalamity v okrese Vsetín. ,,Jsem nespokojený s tím, jak pomalu se z lesů uklízí napadené dřevo, kvůli tomu na jaře můžeme mít s kůrovcem ještě větší problém. Je důležité soustředit se na vyhledávání napadených stromů, které ještě nejsou suché, a ve kterých jsou ukrytá vajíčka kůrovce. Chceme také uvolnit hospodářům ruce, aby mohli rychleji postupovat při obnově lesů. Proto v současnosti připravujeme novelizaci vyhlášek, které upravují pravidla pro hospodaření v lesích," uvedl ministr Milek.

MZe připravuje i podporu tzv. mokrých skládek, ve kterých se uložené dřevo skrápí vodou, a neztrácí tak kvalitu. Larvy kůrovce se přitom totiž nestačí vyvinout a uhynou. Podmínkou vzniku těchto skládek je však blízkost vodního zdroje, v současnosti se vybírají vhodné lokality.

Okres Vsetín je třetím nejpostiženějším okresem kůrovcovou kalamitou v České republice. V roce 2016 zde lesníci evidovali 143 tis. m³ kůrovcového dříví. Údaje za celý rok 2017 ještě nejsou kompletní, ale jen samotné Lesy ČR evidují ve Zlínském kraji minimálně 154 tis. m³ kůrovcového dříví.

Jiří Milek využil dnešní cestu opět k tomu, aby zkontroloval situaci s africkým morem prasat. Na místě se zajímal o výsledky práce koordinační skupiny, jejíž vznik v lednu inicioval. Skupinu tvoří zástupci Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, Zlínského kraje spolu s myslivci, chovateli a zemědělci.