Ministr průmyslu otevírá cestu k potřebnému zvýšení poplatků z lithia či hnědého uhlí
Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace vítají návrh novely horního
zákona, která mimo jiné navrhuje zrušit nesystémové a pro stát nevýhodné
pětileté moratorium na zvyšování poplatků z vytěženého nerostného bohatství.
Naopak nedostatkem novely je, že nezvyšuje maximální možnou úroveň poplatku,
kterou může vláda svým nařízením stanovit (dnes je to 10 %).
Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace vítají návrh novely horního zákona, která mimo jiné navrhuje zrušit nesystémové a pro stát nevýhodné pětileté moratorium na zvyšování poplatků z vytěženého nerostného bohatství. Naopak nedostatkem novely je, že nezvyšuje maximální možnou úroveň poplatku, kterou může vláda svým nařízením stanovit (dnes je to 10 %).
Zítra končí připomínkování novely předložené ministrem průmyslu Tomášem Hünerem a předsedou Českého báňského úřadu Martina Štemberka ze strany ostatních ministerstev, zástupců krajů, obcí, průmyslu, odborů a dalších.
Moratorium, které zakazuje zvýšení poplatků (přitom však umožňuje jejich snížení) schválila minulá poslanecká sněmovna na základě pozměňovacího poslaneckého návrhu. Moratorium zabetonovalo velmi nízké poplatky například u mediálně známého lithia, ale také u dlouhodobě velice lukrativní těžby hnědého uhlí.
Z potenciální těžby lithia by podle aktuálního nařízení vlády odváděli těžaři jen 0,7 % tržní ceny [1]. V případě uhlí jsou to nyní přibližně 3 %. Je to právě nařízení vlády, kterým se sazby poplatků na základě zákona stanovují a podle aktuálního znění zákona nemohou být pět let zvýšeny.
Ekologické organizace upozorňují, že nové nařízení vlády se nesmí zabývat jen zvýšením poplatků z lithia, jehož těžba je v nedohlednu, a jejíž ekonomická výhodnost se teprve ukáže, ale také poplatky z vytěženého hnědého uhlí. Tam je ekonomická výhodnost trvale vysoká a stát tak roky zbytečně přichází o miliardy, které odtékají do daňových rájů. Před několika lety si tak Pavel Tykač a jeho společníci z firmy Czech Coal - sídlící v daňovém ráji na Kypru - za čtyři roky díky nízkým poplatkům z vytěženého hnědého uhlí odvedli 17 miliard na dividendách a státu nechali jen 0,4 miliardy [2]. Aktuální data ukazují, že výnosný byznys pokračuje a i když došlo k malému zvýšení poplatku, konkrétně z 1,5 na 3 procenta, stát stále přichází zkrátka. Poplatky je nutné zvýšit minimálně na 10 %.
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
,,Zvýšit těžební poplatky u lithia je jistě rozumné. Lithium je ovšem z tohoto hlediska vrabcem na střeše, zatímco hnědé uhlí je holubem v hrsti. Jeho těžba ročně generuje obrat v řádu desítek miliard korun, a stát, který je podle zákona vlastníkem nerostu, z ní v současnosti prakticky nic nemá."
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
,,Ministr průmyslu předkládá správný návrh, pětileté moratorium, kdy stát nemůže zvýšit poplatky z vytěžených nerostů, je neférová pojistka těžařů na zachování vysokých zisků na úkor státu. Ale nesmí skončit jen u toho. Následně je potřeba vládním nařízením zvýšit poplatky u nerostů, kde jsou směšně nízké. Vláda nesmí dále přihlížet, jak miliardy za státem vlastněné hnědé uhlí odtékají do daňových rájů."
[2] Podle výročních zpráv uložených v obchodním rejstříku si v letech 2009 až 2012 z následnických firem bývalé Mostecké uhelné (Vršanská uhelná, a.s., Litvínovská uhelná, a.s., nyní Severní energetická, a.s. a Czech Coal Services, a.s.) jejich tři majitelé (Tykač, Dienstl a Fohler) vyvedli na dividendách 17 miliard korun. Zdroj: Výroční zprávy společností Vršanská uhelná, a.s., Litvínovská uhelná, a.s. / Severní energetická, a.s. a Czech Coal Services a.s., a Czech Coal, a.s. za roky 2009-2012 v obchodním rejstříku.
Sdílet článek na sociálních sítích
