zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropská komise zveřejnila návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2027

04.05.2018
Evropa
Politika
Evropská komise zveřejnila návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2027

Evropská komise navrhla 2. května dlouhodobý rozpočet Evropské unie pro období 2021-2027 ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionů Kč) v závazcích, což podle ní odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství.

Evropská komise chce v rozpočtu pro roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a asi o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpají ČR i další méně rozvinuté země ze středu a východu unie. Naopak posílit plánuje EK financování priorit, jako je lepší správa hranic, bezpečnost a obrana, ale i investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky. Ztrojnásobit by se měly například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku, zdvojnásoben bude rozpočet na program Erasmus + a Evropský sbor solidarity. Nové priority hodlá Komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především "čerstvými penězi". Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen, Komise ale navrhla také nové vlastní zdroje rozpočtu. Mělo být to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně představovat asi 22 miliard eur (asi 550 miliard Kč). Komise také navrhuje snížit počet programů o více než třetinu (ze současných 58 na budoucích 37) například tím, že rozptýlené finanční zdroje spojí do nových integrovaných programů a radikálně zjednoduší využívání finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím fondu InvestEU.

Hlavní novinkou navrhovaného rozpočtu je posílení vazby mezi financováním EU a zásadami právního státu. Dodržování této zásady je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Nově navrhované nástroje by Unii umožnily pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který je přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků při dodržování zásad právního státu. Toto rozhodnutí by navrhla Komise a přijala Rada hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou. Formálně je to hrozba pro všechny země, v praxi jde ale o Polsko a Maďarsko, jejichž vlády podle kritiků omezují nezávislost soudnictví. Brusel argumentuje tím, že funkční soudy jsou podmínkou pro to, aby daná země evropské peníze využívala skutečně podle pravidel a byla schopná stíhat případné podvody nebo nesrovnalosti. Komise v návrhu rozpočtu vychází vstříc taky snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o posílení eurozóny. Brusel tak navrhl vznik zvláštního fondu, který by poskytoval levné půjčky těm zemím eurozóny, jež by zasáhla náhlá ekonomická krize. Půjčky by mohly využít na to, aby nemusely škrtat své investiční výdaje, což státy zasažené recesí často musí dělat kvůli poklesu rozpočtových příjmů. Omezení investic přitom propad ekonomiky jen dál prohlubuje.

K novému návrhu rozpočtu se vyjádřila Francie, ta nesouhlasí s navrhovaným pětiprocentním krácením výdajů na zemědělskou politiku. "Pro Stéphanea Traverta, ministra zemědělství a potravinářství, je tak drastické, masivní a zaslepené krácení prostě nepředstavitelné," uvedlo francouzské ministerstvo v prohlášení. Francie je zdaleka největším příjemcem v rámci společné evropské zemědělské politiky EU. Nizozemský premiér Mark Rutte považuje návrh sedmiletého unijního rozpočtového plánu za nepřijatelný kvůli příliš velké zátěži pro svou zemi. Návrh je v současné podobě nepřijatelný také podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze, i když podle něj plán obsahuje pozitivní náznaky. Premiér v demisi Andrej Babiš prohlásil, že mu pokles dotací nevadí. Důležitější podle něj je, aby Česko mělo větší možnost než dnes, aby si samo určilo, na jaké oblasti podporu využije. To, jestli se mu toto přání splní, Komise rovněž zveřejní až koncem tohoto měsíce.

Zdroj: http://www.kjmk.eu

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí