zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci: Obavy ze sopek jsou na místě, ukazuje výbuch před 235 lety

07.07.2018
Geologie
Vědci: Obavy ze sopek jsou na místě, ukazuje výbuch před 235 lety

Po výbuších sopek, jako byly ty nedávné na Havaji a v Guatemale, se lidé v Česku rádi uklidňují tím, že v Evropě nic takového nehrozí. Podle vědců Prokopa Závady a Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd není tato útěcha přiměřená. I výbuchy v odlehlých částech světa mohou totiž výrazně ovlivnit Evropu či celosvětové klima. Ukazuje to erupce islandské sopky Laki, od níž v pátek uplyne 235 let. Přinesla v Praze povodně a poničení Karlova mostu.

Laki vybuchla 8. června 1783 a následky daleko přesáhly hranice Islandu i Evropy. "Erupce dokázala změnit celosvětové klima na několik let a přinesla tuhé zimy v Evropě a Americe a sucho na africkém kontinentu," popisuje Závada. Výbuch Laki je výjimečný i tím, že se k němu dochovaly podrobné záznamy. Vědci za ně vděčí pastorovi Jónu Steingrímssonovi. "Zaznamenal události spojené s erupcí ve svém deníku a jeho pozorování jsou cenným zdrojem informací k pochopení rozsahu a průběhu celé sopečné erupce. Mezi těmito záznamy se bohužel množily zápisy i o úmrtích obyvatel z jeho okrsku, včetně jeho ženy," uvedl Závada.

Ze Steingrímssonových zápisků vědci zjistili, jak přesně výbuch vypadal. "Styl erupce připomínal lávové fontány vystupující z prasklin, jak jsme je mohli sledovat na Havaji, ale tato erupce byla mnohem, mnohem silnější," řekl geolog. Ze sto třiceti kráterů, které vznikly podél 27 kilometrů dlouhé trhliny, vyteklo postupně během osmi měsíců erupce 14 kilometrů krychlových. Vědci odhadují, že do atmosféry se dostalo 120 milionů tun oxidu siřičitého, 12 milionů tun fluoru a velké množství chloru. "Tyto plyny společně vytvořily jedovatou mlhu šířící se do okolí z místa erupce a usazený aerosol otrávil místní pastviny. Po ztrátě pastvin a na otravu fluorem zemřela polovina dobytka, vznikl hladomor a o život přišla pětina obyvatel Islandu, což bylo tehdy 6000 lidí.

Oxid siřičitý se v atmosféře dále měnil a jeho oblaka stoupala až do výšky 16 kilometrů, kde putovala nad Zemí. Část se jí snesla na evropský kontinent. V různých městech včetně Prahy pak lidé viděli suchou žlutohnědou mlhu. Rozptýlené aerosolové částice v atmosféře přinesly nejdříve nesnesitelná vedra, poté ale ochlazení celé planety. "Do Prahy přinesly zkázu ničivé povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky. Karlův most v Praze byl poničen vzedmutím vody s plovoucími krami ledu. Vltava stoupla o čtyři metry během dvanácti hodin. Z mostu se přitom zřítila do vody socha anděla, kterou potápěči vylovili až během oprav mostu v roce 2004," popsali vědci.

I když tedy v Česku výbuch sopky nehrozí, obavy z následků velkých erupcí na jiných místech světa jsou podle nich na místě. V současnosti bychom se podle nich měli zaměřit na region Campi Flegrei u Neapole a také na Yellowstone v USA. "Víme celkem o asi dvaceti aktivních a podobně nebezpečných místech na Zemi, které jsou schopny do atmosféry vyvrhnout 500 až 1000 kilometrů krychlových materiálu, a tím ovlivnit klima na Zemi na desítky let," uzavřel Závada.

Pavla Kubištová

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekotoxikologicke centrum Bratislava, s.r.o.
3
9. 2018
3-4.9.2018 - Konference
Bratislava, Ministerstvo hospodárstva SR
INISOFT s.r.o.
4
9. 2018
4.9.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí