zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

S výchovou douglasek je třeba začít již od mlada

06.09.2018
Les
S výchovou douglasek je třeba začít již od mlada

Douglaska tisolistá je sice introdukovaná dřevina, ale dlouhodobý výzkum i pozitivní zkušenosti z jiných evropských zemí potvrzují, že je vhodná i pro naše lesy.

O to víc se o ní mluví v souvislosti s ústupem od monokulturního hospodaření. S ohledem na ekologickou a statickou stabilitu lesních porostů se předpokládá využití douglasky ve směsích s dalšími dřevinami. S tím ale souvisí otázka, jaká je vhodná strategie porostní výchovy takto založených porostů.

Na tuto otázku odpovídají odborníci na pěstování lesa z opočenské výzkumné stanice VÚLHM. V rámci projektu financovaném Národní agenturou pro zemědělský výzkum zkoumali reakci mladých douglasek na první výchovné zásahy. Cílem práce bylo:

? vyhodnocení růstové reakce mladých porostů douglasky čtyři až šest let po výchovných zásazích

? vyhodnocení vývoje štíhlostního kvocientu jakožto jednoho ze základních ukazatelů budoucí statické stability nejen jednotlivých stromů, ale i celého lesního porostu.

Řešitelé vyhodnotili růstovou reakci douglasky čtyři až šest let po výchovných zásazích na jedenácti párech experimentálních ploch. Vždy se jednalo o kontrolní bezzásahové území a plochu, na níž byl proveden zásah. Věk porostů se v době založení pohyboval v rozmezí od 8 do 25 let a kromě douglasky v nich byly zastoupeny další přimíšené dřeviny.

Na experimentálních plochách s různou hustotou kusů na hektar, se stromy z přirozené obnovy bez příměsi i z výsadby s příměsí provedli řešitelé výchovné zásahy - negativním podúrovňovým zásahem odstranili určité procento stromů. Každoročně na konci vegetační sezóny (říjen - listopad) pak změřili výčetní tloušťky všech stromů a výšky souboru náhodně vybraných stromů reprezentujících celé tloušťkové spektrum.

Podle výsledků douglaska v mladém věku poměrně dobře reaguje na výchovné zásahy zvýšeným tloušťkovým přírůstem. ,,Vzhledem k vyšší růstové dynamice douglasky lze v dlouhodobějším časovém horizontu předpokládat rychlejší dosažení kvalitních a komerčně zajímavých sortimentů dříví. Vliv výchovných zásahů na výškový přírůst není obecně jednoznačný. Vývoj štíhlostního kvocientu je příznivější ve vychovávaných porostech. K největšímu poklesu štíhlostního kvocientu došlo na pokusných plochách v nejmladších porostech ve stadiu mlaziny. To ukazuje na potřebu včasného zahájení aktivní porostní výchovy douglasky. Opožděnými zásahy ve stadiu tyčkovin a tyčovin již nemusí docházet k relevantnímu zlepšení statické stability jednotlivých stromů i celých porostů," shrnují výsledky experimentu vědečtí pracovníci David Dušek, Marian Slodičák, Jiří Novák a Jakub Černý.

Výsledky výzkumu prokazují, že dobře a včasně provedené výchovné zásahy pomohou ke snížení rizika poškození porostů sněhem a větrem.

Douglaska tisolistá je nejrozšířenější introdukovanou dřevinou v lesích střední a západní Evropy a dosahuje vyšší objemové produkce než smrk. Douglaska je považována za relativně rezistentní vůči abiotickým i biotickým škodlivým činitelům. Z vážnějších ohrožení lze jmenovat napadení sypavkou a václavkou. U douglasky nebyl zjištěn výrazně negativní vliv na půdu a její humusové formy. Zastoupení douglasky v porostech smrku ztepilého zvyšuje druhovou bohatost podrostu, avšak může tlumit a snižovat druhovou diverzitu hub a výskyt některých skupin členovců. Na kyselých stanovištích nižších a středních poloh dochází k její přirozené obnově.

V lesích na území České republiky má douglaska zastoupení 0,22 % z celkové porostní plochy, což kontrastuje s jejím vyšším zastoupením v některých západoevropských zemích (např. Německo, Francie, Velká Británie), kde je douglaska vzhledem ke svým ekologickým nárokům považována za perspektivní dřevinu v souvislosti s probíhající klimatickou změnou.

Štíhlostní koeficient: Poměr mezi celkovou výškou a výčetní tloušťkou (měřenou ve výšce 1,3 m od paty kmene). Výpočet koeficientu: 100 krát výška v metrech děleno tloušťka v cm. Aby byl strom odolnější vůči poškození sněhem a větrem, neměl by tento poměr přesahovat hodnotu 80.

Vědecký článek Růstová reakce mladých douglaskových porostů na první výchovné zásahy byl publikován v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Ke stažení je zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/513.pdf

Ilustrační foto: pěstování douglasky v královéhradeckých lesích, autor Jan Řezáč

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
14
12. 2018
14.12.2018 - Seminář, školení
on-line seminář
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí