zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stromy u silnic vloni na mnoha místech opět mizely. Krajinu už nechrání před dopady klimatické změn

01.09.2018
Příroda
Doprava
Klimatické změny
Stromy u silnic vloni na mnoha místech opět mizely. Krajinu už nechrání před dopady klimatické změn

Krajské správy silnic v České republice vloni za pokácené stromy vysázely téměř stejné množství nových stromků. Vyplývá to ze statistik, které každoročně sestavuje Arnika[i]. Oproti předchozím letem se však nejedná o obrat k lepšímu. V osmi krajích výrazně převažovalo kácení a 71 % mladých stromků bylo vysázeno jinde než u silnic, kde se kácelo. Nejlépe je na tom Středočeský kraj, kde za každý vykácený strom silničáři vysadili 7 nových opět podél silnic. Na opačném konci žebříčku je Plzeňský kraj s jediným vysazeným stromem za 24 poražených. Z české krajiny i nadále mizí levná a účinná ochrana před extrémními teplotami a suchem i naše historické dědictví.

Infografika s daty za rok 2017 a srovnáním v letech 2003-2017 je přílohou této tiskové zprávy. Podrobnější údaje jsou pak na webu http://aleje.org/o-alejich/kaceni-v-alejich/statistika-kaceni

Správci komunikací v loňském roce pokáceli zhruba 16 tisíc stromů a vysadili 14,5 tisíce. Po dlouhé době se jedná o téměř vyrovnaný stav. Podle údajů krajských správ údržby silnic se nejvíce sázelo ve Středočeském (2650 vysazeno, 390 vykáceno), Libereckém kraji (5177 vysazeno, 1838 vykáceno) a na Vysočině (2033 vysazeno, 1991 vykáceno). Nejvíce stromů zmizelo v Plzeňském (52 vysazeno, 1271 vykáceno), Zlínském (51 vysazeno, 641 vykáceno) a Pardubickém kraji (101 vysazeno, 1105 vykáceno). Od roku 2003 stále vede kácení. Ubylo 233 tisíc a vysazeno bylo jen 145 tisíc stromů, což odpovídá 2 vysazeným stromům za 3 pokácené.

,,Vláda přijala plán adaptace na změnu klimatu[ii], ve kterém systematickou výsadbu kolem silnic požaduje. Už od loňského roku jsme očekávali obrat k lepšímu, avšak většina regionů se stromů naopak zbavuje. Stromy přitom pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což bychom během letošního sucha a nekončících veder potřebovali jako sůl," říká RNDr. Marcela Klemensová z Arniky, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Správně vysazované a udržované stromy podél silnic jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. Chrání vozovky i okolní krajinu před horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky. Silničáři přitom v roce 2017 vysadili 71 % stromů jinde než v místě kácení. Z 5 177 sazenic v Libereckém kraji se loni pouze 41 stromků vrátilo k silnicím. Naopak silničáři ve středních Čechách vysadili celkem 2650 stromů a všechny podél silnic.

Sázení stromů podél cest nadále komplikují hlavně vlastnické vztahy. Vhodné pozemky vlastní většinou soukromníci, kteří náhradní výsadbu často nepovolují. Pomohla by změna zákona, která umožní správcům silnic pozemky vykupovat[iii].

,,Vláda slíbila, že koncem letošního roku budou mít silničáři návod, jak dále sázet a pečovat nejen o stromy podél silnic a železnic, aby chránili před negativními dopady změny klimatu. Věříme, že návod pomůže k návratu stromům podél cest, kam patří," uzavírá mluvčí Arniky Jiří Kaňa.


Poznámky
[i] Arnika chrání aleje již řadu let. Iniciovala vznik petice ,,Zachraňme stromy" požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo již více než 36 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Přesto je ochrana alejí stále nedostatečná.

Arnika usiluje o změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny tak, aby bylo možno aplikovat ustanovení o odvodech (§ 9 odst. 3 zákona),které má umožnit obcím vytvořit fond pro financování výsadby a údržby dřevin.

V loňském roce Ministerstvo životního prostředí připustilo vyloučení veřejnosti z ochrany dřevin v případě stavebních záměrů povolovaných stavebním úřadem. Týká se to také rekonstrukcí silnic ve správě krajů, podél kterých roste velká část našich alejí a stromořadí. Arnika proto iniciovala vydání metodické instrukce MŽP pro orgány ochrany přírody, ve které jsou zdůrazněny správní postupy orgánů ochrany přírody ve stavebním řízení a zbývající práva veřejnosti.

[ii] Akční plán

na webu je k dispozici na
webu Ministerstva životního prostředí.


[iii] Na webu Arniky najdete více informací o Uherskohradišťské deklaraci z konference Aleje 2013.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí