zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropu čekají nové rekordy ve větrné energetice, v ČR snad po roce 2021

16.09.2018
Větrná energie
Evropu čekají nové rekordy ve větrné energetice, v ČR snad po roce 2021

Čerstvé předpovědi vývoje větrné energetiky do 2022

Průměrným tempem 17 tisíc megawattů ročně by měly v Evropě přibývat nové větrné elektrárny během příštích pěti let. V roce 2019 by měl být opět pokořen evropský rekord v objemu nových instalací. Většina nových elektráren bude stále ještě přibývat na souši (a nikoliv v moři). Předpovídá to čerstvá analýza od Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]
V Česku - pokud vůbec - vznikne během příštích dvou let jen několik kusů větrných elektráren, které získaly nárok na finanční podporu za ne zcela rovných podmínek v minulosti. Nové větrné elektrárny totiž v ČR již od roku 2014 nemají, jako jediný obnovitelný zdroj energie (OZE), nárok na žádnou finanční podporu a navíc jsou zatížené velmi složitými povolovacími procesy.
Nastartování nového rozvoje může v Česku přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud bude nutná). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a, v porovnání s jinými zdroji, násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.
Wind Europe ve své analýze dále očekává, že (větrné elektrárny v Evropě):
  • během následujících 5 let naroste jejich instalovaný výkon o přibližně 87 tisíc megawattů (MW), z toho přes 70 tisíc MW na souši a (jen) 16,5 tisíce MW na moři,
  • v roce 2022 bude celkový instalovaný výkon činit 258 tisíc MW.
    • Pro srovnání [2]: celkový instalovaný výkon elektráren v EU v roce 2017 (v tisících MW): plynové 188; uhelné: 148; velké vodní: 137 a jaderné 118. Výkon uhelných a jaderných elektráren poslední dekády klesal, což je očekáváno i v budoucnosti. Naopak výkon plynových a vodních elektráren oproti roku 2005 narostl.
  • Německo stále zůstane zemí s největším výkonem větrných elektráren (73 tisíc MW v roce 2022). Následováno Španělskem (30 tisíc MW) a Velkou Británií (26 tisíc MW). Nejrychlejší rozvoj je očekáván ve Švédsku a ve Španělsku, dále také v zemích Beneluxu, Norsku, (Turecku) a ve Francii. V poslední uvedené aktuálně rozvoj větrných turbín - i přes velmi ambiciózní plány - naráží na překážku pomalých povolovacích procesů.
  • se bude dál zvyšovat nominální výkon jedné větrné elektrárny. Novým standardem se stanou elektrárny s výkonem 4 MW a víc (pro pevninu) a 8 MW a víc (pro moře).
    • Pro srovnání: v Česku se v posledních letech stavěly elektrárny s výkonem o třetinu či čtvrtinu menším (2,5 až 3 MW). Větší nominální výkon v praxi znamená, že jedna elektrárna vyrobí víc elektřiny. Pro ještě víc elektřiny z větru tedy stačí menší počet elektráren.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
"Sektor čisté energetiky, který v Česku naše Komora zastupuje, velmi netrpělivě čeká na novelu zákona, která by měla růst obnovitelné energetiky znovu nastartovat i tady. Velmi oceňujeme, že stát chystá nové podmínky s předstihem, takže podnikatelé nebo komunity, které budou mět rozvoj OZE zajistit, se na to můžou dopředu připravit."
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
"V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční."
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
12. 2018
14.12.2018 - Seminář, školení
on-line seminář
EKONOX s.r.o.
1
2. 2019
1.2.2019 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí