Meteorologové: dosažení klimatických cílů není příliš reálné

Dosažení pařížského klimatického cíle udržet do konce století zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia nemá mnoho nadějí na úspěch. Řekl to dnes generální ředitel Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas. Podle něj jsou nutná ambicióznější opatření, než jaká předpokládá pařížská dohoda z roku 2015.

"Pokud chceme dosáhnout cíle 1,5 stupně, musí být ambice extrémně navýšeny. Dalo by se říci, že není příliš realistické toho 1,5 stupně dosáhnout," řekl dnes Taalas zástupcům tisku.

Státy světa se v Paříži v roce 2015 dohodly, že zastaví globální oteplení výrazně pod dvěma stupni; pokud možno by průměrná globální teplota měla vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) má 8. října v Jižní Koreji předložit zprávu o stavu vědeckého poznání k dopadům oteplení o 1,5 stupně. Mají být rovněž představeny návrhy opatření, jimiž by se dal boj proti klimatické změně zintenzivnit a urychlit.

Podle Taalase je třeba počítat s oteplením o tři až pět stupňů do konce století, pokud nebudou přijata dodatečná opatření na ochranu klimatu. Hladina moří by pak podle finského experta stoupla o dalších 30 až 70 centimetrů. Už nyní je o 26 centimetrů výše než v předindustriálních dobách.

I kdyby nyní svět přijal rozsáhlá opatření na ochranu klimatu, změna podnebí bude pokračovat až do 60. let tohoto století už jenom v důsledku stávajících emisí, upozornil Taalas. "Hospodářské škody způsobené přírodními katastrofami se od 80. let ztrojnásobily - očekáváme, že tento trend bude pokračovat. V některých regionech světa bude více záplav, více bouří, více vln veder a více such," nastínil šéf WMO pochmurnou budoucnost.

Svět však podle Taalase má možnost v 60. letech tohoto století dosáhnout stabilizace emisí škodících klimatu a zabránit dalšímu negativnímu vývoji. "Nevidím situaci jako katastrofální," řekl Taalas. Podíl energie z jádra, vodních elektráren a obnovitelných zdrojů ale musí během příštích 30 let vzrůst z dnešních 15 procent na 85 procent, doprava musí přejít na elektřinu a lidé se musí stravovat více vegetariánsky. Klimatu totiž škodí i vylučování metanu kravami a rozsáhlé pastviny.