zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Les se na Šumavě obnovuje nečekanou rychlostí

06.10.2018
Chráněná území
Les
Les se na Šumavě obnovuje nečekanou rychlostí

 Dokazují to i paseky po těžbě, které dokáží zarůstat i bez vlivu člověka. Ovlivní to přístup Správy NP Šumava při umělém zalesňování?

V bezzásahových plochách Národního parku Šumava, které byly zasaženy větrnými a kůrovcovými kalamitami hlavně v polovině devadesátých let a po roce 2007, spontánně roste v průměru přes 6000 malých stromků na hektaru plochy. To ukázal dlouhodobý biomonitoring celého území. V současné době se pracovníci Správy soustředí také na podrobný monitoring velkých holin, které vznikly právě po lidském boji s kůrovcem - tedy po těžbě kůrovcem napadených stojících smrků či polomů.

Některé holiny zabírají rozlohu v řádech desítek hektarů a na většině z nich docházelo v minulosti k umělé obnově lesa. Podrobný monitoring jedné z nich, bezmála 28 hektarů velké odlesněné plochy u jezera Laka na Prášilsku, která vznikla po orkánu Kyrill, ukazuje na velmi zajímavý fenomén: po necelých deseti letech, i když se tu uměle sázelo, většinu nové generace lesa tvoří přirozená obnova.

,,V letech 2009 až 2016 zde Správa vysadila 22 tisíc sazenic. Dnes tu ve skutečnosti roste přes 140 tisíc stromků. Z toho vyplývá, že i kdyby přežila veškerá umělá výsadba, představovala by dnes na této pasece jen 15,5% všech mladých stromů," vysvětluje Pavla Čížková ze Správy NP Šumava, která vedla monitoring tohoto území.

,,Zajímavý je také vývoj druhové skladby. Správa zde zasázela 3000 sazenic smrku, tedy 14 procent z veškeré umělé výsadby. Nyní smrk na celé ploše dominuje, s počtem převyšující 82 tisíc stromků, což je 58 procent veškerého zmlazení a relativně dobře se tu vede také jedli, která se navíc zmlazuje přirozeně sama. Například vrba a osika jsou třetí a čtvrtou nejpočetnější dřevinou ale ty se tu přitom vůbec nesázely," dodává Pavla Čížková.

(Závěrečná zpráva monitoringu tohoto území zde: http://www.npsumava.cz/gallery/38/11548-zmlazeninapaseceujezeralaka_cizkovahubeny.pdf )

Podobný výsledek přineslo porovnání skutečného množství mladých stromků a evidence výsadeb v oblasti Modravských slatí. Bylo tu vysázeno 1170 stromků/ha, dnes jich tu v průměru roste kolem 3000/ha. Že tu les roste, pochopitelně vidí každý návštěvník, ale ke komplexní představě o skutečné roli lidských zásahů dosud chyběl dostatek dat. Ovšem dlouhodobé monitoringy už nesou své ovoce a tak v době klimatické změny doprovázené suchými obdobími a gradacemi lýkožrouta smrkového (kůrovce) může přispět národní park řadou informací, které zachycují přirozené a člověkem neovlivňované chování lesů.

Díky datům z evidencí, inventarizací a z biomonitoringů vyplývá, že v Národním parku Šumava dnes roste zhruba 350 až 500 miliónů mladých stromků. Správa zde za posledních 22 let vysadila 14 768 300 nových stromků. Za předpokladu, že by všechny přežily, přispěli jsme budoucímu lesu jen 3 procenty mladých stromků.

Výsledky Velkoplošné inventarizace přirozené obnovy lesů v NP Šumava z let 2002 a 2014 (IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů) zjištění Správy potvrzují:

,,Na více než 80 % plochy lesa převládá přirozená obnova. Nejčastější uspořádání obnovy má náhodný nebo skupinovitý charakter. V NPŠ se zjistilo 10,7 tis. ks/ha obnovy vyšší než 10 cm, z toho cca třetina již odrostla konkurenčnímu tlaku vegetace a necelá pětina i škodám působeným okusem. To je zcela postačující počet pro vznik následných porostů."

,,Sázeli jsme a stále vysazujeme několik druhů dřevin. Například buk lesní se za posledních 22 let v lesích Správy národního parku podílel na umělé obnově počtem 3,79 milionu sazenic, což je 25,7 procenta z celkové výsadby. Jedlí bylo vysazeno o zhruba 800 tisíc méně. Součástí umělé obnovy dále byly kleny, borovice, jeřáby, jilmy, olše a další dřeviny. Zdaleka nejvíce našich výsadeb zaujímá smrk, kterého se do roku 2013 vysadilo přes pět milionů kusů, tedy více než 35 procent z celkového umělého zalesnění," upřesňuje Petr Kahuda referent oddělení lesního provozu.

Na základě těchto zjištění Správa NP Šumava postupně snižuje plochu území, ve kterém počítá s umělou výsadbou. V současné době už se umělá výsadba stromů neprovádí na 51 procentech státem spravovaných lesů Národního parku Šumava.

,,Ruku v ruce se zmenšováním plochy, kde je nutná umělá obnova, snižujeme i počty produkovaných sazenic. V současné době se pěstuje sadební materiál ve třech školkách s produkcí cca 60 tisíc mladých stromků za rok. Hlavně jde o buky, javory a jedle. Na základě poznatků o vývoji obnovy lesa na Šumavě nevysazujeme již od roku 2014 žádné smrky. Je to neefektivní, protože jedinců z přirozené obnovy je dostatečné množství a navíc prosperují lépe než ti vysazení." vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Předpokládá se, že tyto školky budou zachovány pro pěstování potřebných dřevin - zejména buku a jedle. Ty se pak budou vysazovat do zón budoucí soustředěné péče, především v místech po nahodilých těžbách, kde budeme chtít nedostatkové dřeviny podpořit.

,,V současné době vidíme zřetelný vývojový trend šumavských lesů: Zatímco staré generace stromů pomalu odcházejí, jako zelená potopa je nahrazují šiky jejich potomků. Nová generace lesa se nijak zásadně neliší od té, která postupně zaniká. Převažují v ní smrky, už dnes jsou věkově a prostorově rozrůzněné. Tam, kde jsou vhodné podmínky se často samy, jindy s naší pomocí šíří jiné dřeviny, jako buk, jedle, klen nebo jeřáb. A na téměř polovině plochy národního parku už do tohoto procesu Správa nijak nezasahuje. Vývoj se pouze sleduje a vyhodnocuje," uvádí Pavel Hubený.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí