zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na bývalých nelesních plochách se daří smíšeným porostům

30.01.2019
Zemědělství
Les
Na bývalých nelesních plochách se daří smíšeným porostům

Jak prospívají lesy vysázené na plochách v minulosti určených k jiným účelům, zpravidla zemědělským, je předmětem dlouhodobého výzkumu expertů na pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., výzkumné stanice Opočno...

Souhrnné aktivity v problematice nelesních půd se týkají nejenom nových zalesnění na zemědělských pozemcích, ale i výzkumu v již existujících porostech na takových lokalitách.

,,Půdní poměry zemědělských lokalit určených k plnění funkcí lesa jsou v porovnání s charakterem lesních půd velmi specifické. Dlouhodobý vliv trvalých travních porostů a agrotechnických postupů (orba, hnojení) spolu s absencí dřevinné vegetace přispěl ke změně stanovištních poměrů, které jsou značně odchylné od potenciálně přírodního stavu, ale i od předpokládaného stavu pod obhospodařovanými lesními porosty," vysvětluje Dušan Kacálek z VS Opočno, jenž se problematikou pěstování lesa na nelesních půdách dlouhodobě zabývá.

Výzkumná stanice Opočno se v Ústavním výzkumném projektu zabývá v rámci podkapitoly Optimalizace obnovy lesa a zalesňování v měnících se podmínkách prostředí zalesňováním a stabilizací výsadeb lesních dřevin na nelesních půdách. Úkolem jsou:

? Biometrická a ekologická šetření výzkumných objektů s mladými a dospívajícími porosty první generace lesa. Hodnocení vlastností nově vznikajících vrstev humusu v podmínkách prostředí s charakterem dlouhodobého bezlesí v minulosti, tj. jiného způsobu využití půdy než jako pozemky určené k plnění funkcí lesa.

? Hodnocení vývoje mladých porostů s různým smíšením lesních dřevin v podmínkách zalesněné zemědělské půdy v rámci objektů nového zalesnění v podhorských a horských polohách.

V lokalitě Fláje v Krušných horách řešitelé sledovali vývoj přízemních teplot a teploty a vlhkosti svrchní vrstvy půdy pod mladými porosty smrku ztepilého na bývalé zemědělské půdě s různým režimem výchovy (zásah, kontrola, nově také kontrola s vyvětvováním jedinců). Z nejnovějších výsledků vyplývá, že časné intenzivní rozvolnění porostu smrku vedlo k udržení dominance trav a mechů v podrostu, zatímco zvyšující se zápoj kontrolního porostu zapříčinil postupné potlačení přízemní vegetace.

V dalším případě výzkumníci odebrali vzorky rostlinného materiálu z povrchu půdy ve variantách směsí dřevin na dvou plochách na zalesněné zemědělské půdě. Obě plochy v podhůří Orlických hor se liší expozicí svahu a rokem zalesnění: Bystré II - SSZ, 2001 a Uhřínov JJV, 2005. Obě plochy jsou zalesněny nesmíšenými a střídavě řadově smíšenými dřevinami. Výsledky za rok 2017 ukázaly značné kolísání obsahu živin v rostlinném materiálu. Podobné obsahy dusíku na obou plochách ukázaly varianty smrk + jedle, smrk + lípa, buk + jedle, buk + douglaska, buk + modřín a dub + lípa. Pokud jde o obsah fosforu, velmi podobné byly pouze varianty smrk + třešeň a jedle + jeřáb. Obsahy draslíku se podobaly na obou plochách varianty smrk + třešeň, smrk + modřín a jedle + jeřáb. Obsahy vápníku byly obdobné u smrku + lípy, smrku + modřínu a buku + modřínu. V případě obsahu hořčíku se na obou plochách shodné směsi nevyskytovaly. Pro hodnocení meliorační účinnosti směsí má význam souběh kvalitativní (% živiny v sušině) a kvantitativní (tuny sušiny na hektar) složky meliorační funkce. Na ploše Bystré II se tak nejvíce živin nachází pod variantami smrk + lípa, buk + modřín, dub. Na ploše Uhřínov je výjimečný souběh obou složek meliorační funkce u čisté smrkové varianty v případě draslíku, vápník je významný pod smrkem + třešní, smrkem + lípou a dubem + lípou. Hořčík je kvalitativně významný pod všemi variantami ve srovnání se smrkem. Z pohledu hořčíku je kvalitativní funkce na ploše Uhřínov efektivnější než na ploše Bystré II.

Řešitelé také pokračovali s hodnocením melioračního potenciálu osmi dřevin na lokalitě zalesněné zemědělské půdy Samkův kopec u Lanškrouna pomocí odběru vzorků asimilačního aparátu. Z výsledků vyplývá, že modřín měl v asimilačním aparátu srovnatelné koncentrace dusíku, fosforu a hořčíku s některými melioračními listnáči jako bříza, dub, třešeň, lípa a klen. Modřín měl srovnatelné koncentrace draslíku se smrkem a bukem a nejnižší koncentrace vápníku ze všech dřevin. Modřín je zároveň dřevinou s největší biomasou. Vzhledem k značným dimenzím a vyšším koncentracím fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku v listovém opadu je důležitou meliorační složkou mladého porostu vytvářející zcela nové vrstvy nadložního humusu třešeň. ,,Výsledky potvrzují nutnost zakládání smíšených porostů a udržení melioračně účinných porostních směsí ve starším věku prostřednictvím porostní výchovy," upozornil Dušan Kacálek.

Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2017 plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2017 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 1 809 ha. Plocha obnovených lesních porostů za rok 2017 činí 24 446 ha a dlouhodobě tak vykazuje ve srovnání s předchozími roky vyrovnaný trend. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově lesa je z dlouhodobějšího hlediska stabilní a i v podmínkách zvýšeného výskytu kalamitních holin došlo v roce 2017 opět k jeho nárůstu oproti předchozím letům. V roce 2017 dosáhl tento podíl 42,3 %.

Setrvale se zvyšuje podíl listnatých dřevin zejména buku a ostatních listnáčů. Vedle celkového zastoupení jednotlivých druhů dřevin, je z hlediska posuzování druhové biodiverzity lesů významným ukazatelem také výskyt porostních směsí v rámci jednotek prostorového rozdělení lesů. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin v rámci těchto jednotek trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Je to výsledek trvalého úsilí lesníků o dosažení optimální druhové skladby lesů, které je dlouhodobě podporováno cílenou dotační politikou státu.

Vývoj celkové výměry lesních pozemků (v ha)

Rok

2012

2014

2015

2016

2017

Výměra lesních pozemků

2 661 889

2 666 376

2 668 392

2 669 850

2 671 659

Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství 2017

Ilustrační foto: Postupné zarůstání zemědělských pozemků lesem, okolí Deštného, Orlické hory; autor Jan Řezáč

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
2. 2019
19.2.2019 - Seminář, školení
Zlín
21
2. 2019
21.2.2019 - Seminář, školení
Olomouc
22
2. 2019
22.2.2019 - Seminář, školení
26
2. 2019
26.2.2019 - Seminář, školení
Hradec Králové
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí