zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Beroun řeší, jak provést monitorovací vrty na skládce Lištice

11.01.2019
Technologie
Odpady
Sanace, staré zátěže
Beroun řeší, jak provést monitorovací vrty na skládce Lištice

Beroun řeší, jakým způsobem provést monitorovací vrty na skládce Lištice. Sondy, které jsou nezbytné před případným vyklizením skládky, nechce podle radnice povolit majitel pozemků Květoslav Šebela. V nedávném dopisu adresovaném radnici ale vyjádřil vůli se dohodnout, řekl ČTK místostarosta Michal Mišina (za ANO).

"Snažíme se to vyřešit, dál komunikujeme s Českou inspekcí životního prostředí a snažíme se komunikovat i s panem Šebelou," uvedl místostarosta. Kvůli přístupu na pozemky město vedlo se statkářem soudní spor, který byl odročen na neurčito.

O vyklizení zhruba 1600 metrů čtverečních pozemků patřících statkáři Šebelovi rozhodl Okresní soud v Berouně v prosinci 2014. Krajský soud v Praze o dva roky později tuto část rozsudku potvrdil. Město mělo odpad odstranit do dvou let. Podalo proti tomu ale dovolání k Nejvyššímu soudu a loni v červnu navrhlo odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Podle radnice nebylo možné ve dvouleté lhůtě zvládnout všechny legislativní kroky nutné pro vyčištění pozemků. Nejvyšší soud jí vyhověl. Vykonatelnost rozsudku byla odložena do doby nabytí právní moci rozhodnutí o dovolání.

Město pokračuje v přípravách na vyčištění skládky, protože konečný verdikt nemusí dopadnout v jeho prospěch. Projekt je hotový a byla podána žádost na stavební úřad na vydání územního rozhodnutí. Zbývá také uvělat monitorovací vrty. Sondy jsou potřebné i pro hlídání spodních vod při případném pozdějším vyklízení skládky. Staré vrty, které již jsou zasypané, podle místostarosty prokázaly nepatrný únik do spodních vod směrem k řece Berounce, ale šlo o zanedbatelné hodnoty.

Šebelovi pozemek patří od roku 1985. Odpad na něj v 90. letech navezly Technické a zahradní služby města Beroun. Mišina poukazuje na to, že šlo o státní organizaci. Město ji sice později převzalo, ale to bylo až po skončení skládkování. Verdikt soudu proto rozporovalo.

Kraj nedávno vydal souhlasné stanovisko k úpravám skládky. Nejvhodnějším řešením je podle úředníků rekultivace s minimálním přesunem hmot, protože nynější stav skládky nevykazuje negativní vlivy na životní prostředí.

Jan Kholl

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí