zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nový zákon - Odpovědi ČAOH na dotazy týdeníku Ekonom

17.04.2019
Odpady
Legislativa
Nový zákon - Odpovědi ČAOH na dotazy týdeníku Ekonom

Skládkovat po roce 2035 se nebude, to je jasné, EU finálně schválila své cíle. Kudy se však půjde dál? Jaká má být výše poplatků, jak splnit cíle EU?

Redakce týdeníku Ekonom položila v době finalizace prací na novém zákonu o odpadech dotazy Petru Havelkovi z České asociace odpadového hospodářství.

MŽP nyní finalizuje nový zákon o odpadech, poprosil bych o Vaše vyjádření. Razantně se má zvýšit "skládkovací poplatek" a postupně skončit se skládkováním. Jaký je Váš názor, jaká výše poplatku by byla odpovídající?

Jednoznačně jako ČAOH podporujeme evropský cíl k omezení skládkování komunálních odpadů (10% k roku 2035). Vždy jsme tento cíl podporovali. Je třeba zdůraznit, že poplatek je nástroj na odklon odpadů ze skládek. Je to nástroj funkční a logický. Někdy však bývá účelově zaměňován s nástrojem, který má vytvořit pohodlné investiční prostředí firmám do nákladných technologií ke zpracování odpadů. Tak by to však určitě být nemělo. U komunálních odpadů totiž cca 85% nákladů nesou obce a města. Jejich prostředky jsou veřejné a není proto obhajitelné, aby se prostřednictvím nich definoval ekonomický polštář pro nákladné a jinak nerentabilní privátní či komunální technologie. Proto je debata ohledně nastavení poplatku vážné a poměrně citlivé téma.

Asi žádný politik se nechce spojit s tím, že občané budou platit zbytečně vysoké poplatky jen proto, aby někdo jiný dělal výnosný obchod. Některé návrhy na dokonce několikanásobné navýšení poplatku mohou budit oprávněné obavy, zda je to skutečně nezbytné, aby lidé platili tolik, či pro koho je to vlastně dobré?

Jak jinak naplnit cíle EU, než jak je avizuje MŽP?

V ČR je situace s omezením skládkování poměrně dobrá, ve srovnání s ostatními evropskými státy (viz zde Eurostat). České republice se dle dat MŽP daří každoročně snižovat množství odpadů ukládaných na skládky již 9 rokem. Z původních 64% v roce 2009 na 45% v roce 2017. Za tu dobu se zároveň poplatky nenavyšovaly, míra skládkování přitom poklesla o 19% (viz zde). Jako ČAOH souhlasíme s navýšením poplatků za skládkování na takovou úroveň, aby byly splněny evropské cíle k omezení skládkování, tedy max. 10% skládkování v roce 2035. Máme spočítáno, že k tomu není třeba nijak zásadní navýšení poplatku.

Klíčové je však to, aby obce a města byly motivovány k co největší míře třídění. To je totiž nezbytný předpoklad ke splnění evropského recyklačního cíle 65% v roce 2035. V tomto směru chápeme jako rozumnou a funkční již schválenou slovenskou novelu zákona ke skládkovacím poplatkům. V této novele obce, které nebudou dostatečně třídit (do 10%), budou mít v roce 2030 poplatek v nejvyšší výši cca 1150 Kč za tunu. Naopak obce, které budou třídit více než 60%, stát netrestá, ale naopak jim poplatek za zbylou část již špatně využitelného zbytkového odpadu podstatně sníží (podrobně viz zde). Tímto stát pozitivně motivuje obce, aby co nejvíce třídily a pomáhaly tak naplňování evropských cílů. Ze slovenského zákona, který byl navíc připraven a prosazen za pouhých 6 měsíců, rovněž plyne, že částka nezbytná k odklonu odpadů ze skládek je objektivně podstatně níže, než se navrhuje v ČR. Přičemž Slovensko je na tom se skládkováním o poznání hůře než ČR. Při diskuzi o výši poplatku na Slovensku byly nejvíce aktivní zejména obce a města, které efektivně hájily oprávněné veřejné zájmy a zájmy svých občanů.

Jak podpořit odpadový byznys, aby se pustil do cirkulární ekonomiky a místo skládek recykloval, případně stavěl spalovny vyrábějící teplo a elektřinu?

Omezení skládkování již reálně není téma. EU totiž už schválila své závazné cíle, včetně cíle ke skládkování. Je tedy jisté, že na skládky půjde v roce 2035 max. 10% odpadů. EU je environmentálně nejambicioznější společenstvo států na světě. Myslím, že tento cíl je zcela v pořádku a jsme odhodlání jej bezezbytku splnit.

Co je však velmi vážný a nesnadný úkol, je potřeba nasměrování odpadů odkloněných od skládek na materiálové využití/recyklaci. Skládkovací poplatek s jistotou odkloní odpady ze skládek, to ano, ale nepřikloní je automaticky k recyklaci. A právě k té EU stanovila závazný cíl 65% k roku 2035. EU ve svých dokumentech vyzývá, aby státy přijaly dostatečná opatření k tomu, aby odpady odkloněné ze skládek nekončily např. v kapacitách nových spaloven (ZEVO), ale na vyšších příčkách odpadové hierarchie. V kontextu evropské strategie oběhového hospodářství je to logické. Splnění evropského recyklačního cíle bude však jeden z nejtěžších cílů, které bude mít ČR, ale i velká část dalších států EU před sebou. Naštěstí máme dostatek času. Jsem však přesvědčen, že je to správná cesta.

Pozitivně hodnotíme i další legislativní kroky EU směřující k motivaci vůči výrobcům obalů a zboží, aby jimi používané materiály byly jednoduše recyklovatelné (nový nástroj tzv. ekomodulace). Jako ČAOH také prosazujeme konkrétní nástroje na podporu finální recyklace - daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu a tzv. zelené zakázky, tedy závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky (více viz zde). Kombinace evropské legislativy a těchto nástrojů, zde jednoznačně mohou vytvořit ekonomické podmínky proto, aby druhotné suroviny (komodity z barevných popelnic) byly žádaným zbožím. Podmínky, aby zde existovala zdravá tržní poptávka a aby tyto cenné suroviny nekončily na skládkách, či ve spalovnách, a to nikoli z důvodu extrémních poplatků, ale z důvodu tržního zájmu o cenné suroviny. To je jediná stabilní cesta.

Potom se kruh oběhového hospodářství skutečně uzavře a budeme schopni odpady využívat jako zdroje surovin pro další výrobu. Jako ČAOH proto již nyní děláme řadu pozitivní aktivit, např. tzv. door to door systémy - barevné popelnice přímo do domů (viz zde), podpora recyklace, apod. Co je však nezbytné, je to, aby nástroje pro podporu skutečné finální recyklace byly obsaženy v balíku nové národní odpadové legislativy. V dosavadních návrzích však zatím nástroje na podporu skutečné recyklace zcela absentují (zde). To je třeba co nejdříve napravit.

Zdroj: Na dotazy redakce týdeníku Ekonom odpovídal Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, (www.caoh.cz)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí