Na soutěžících oceňuji odvahu se do soutěže přihlásit, říká Eliška Maršálková, porotkyně soutěže E.ON Energy Globe

Aby se mohl projekt ucházet o zisk nejvyšší příčky v této prestižní ekologické soutěži, musí s sebou přinášet energetické úspory nebo jinak přispívat k ochraně životního prostředí. Projekt, který v národním kole porazí ostatní, má dokonce příležitost srovnat se s konkurencí z celého světa.

Soutěž E.ON Energy Globe láká už desátým rokem stovky kutilů, spolků, ale i vědců, firem a obcí, kteří vzájemně měří síly svých ekologických projektů. Aby se mohl projekt ucházet o zisk nejvyšší příčky v této prestižní ekologické soutěži, musí s sebou přinášet energetické úspory nebo jinak přispívat k ochraně životního prostředí. Projekt, který v národním kole porazí ostatní, má dokonce příležitost srovnat se s konkurencí z celého světa.

O vítězných projektech českých cen soutěže E.ON Energy Globe rozhoduje několikačlenná porota složená z předních vědců a odborníků zabývajících se ekologií, energetikou a tak dále. Jedním z porotců, který rozhoduje o osudech soutěžících v soutěži E.ON Energy Globe, je i Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., vědecká pracovnice Botanického ústavu Akademie věd České republiky, specialistka na čistotu vody, dopadů na znečištění vodních toků a na hledání nových způsobů čištění znečištěné vody.

Jak dlouho jste v porotě soutěže E.ON Energy Globe a jak jste se k této příležitosti vůbec dostala?
Letos jsem členkou poroty už čtvrtým rokem. K této činnosti jsem se dostala díky častému pořádání nejrůznějších popularizačních akcí. Byla jsem kontaktována přes Středisko společných činností Akademie věd s konkrétní nabídkou, kterou jsem přijala. Celý tento projekt se mi zdá velice zajímavý a pokud budu mít možnost, budu se na něm podílet i v budoucnu, protože mám možnost se díky soutěži E.ON Energy Globe potkávat se spoustou zajímavých lidí.

Jaký je podle vás hlavní přínos soutěže E.ON Energy Globe?
Už jen to, že lidé něco dělají a že se do soutěže přihlásí. Úroveň projektů je samozřejmě různá, ale myslím si, že podobná soutěž je pro lidi skvělou motivací k tomu něco dělat.

Je nějaký projekt, který Vás za tu dobu nejvíce zaujal a na který stále vzpomínáte?
V loňském roce mě asi nejvíce zaujal projekt domácí kořenové čistírny na střeše rodinného domu pana inženýra Šperlinga, který soutěž nakonec vyhrál. V předešlém ročníku mě zase zaujal projekt moderní rekonstrukce secesní vily.

Spolupracovala jste někdy se soutěžícím po ukončení soutěže na daném projektu?
Právě s panem Šperlingem, který se věnuje výstavbě kořenových čističek, jsme se spojili a nabídli jsme mu účast na jednom projektu týkajícím se informovanosti starostů a dalších subjektů v rámci malých měst a obcí.

Mohou se dle Vašeho názoru české projekty svým rozsahem a významem srovnávat se zahraničními ekologickými projekty?
V této soutěži se nejvíce ukazuje, že řada lidí neumí projekty psát a připravovat z administrativního hlediska, protože je většinou vytváří laická veřejnost. My na Akademii věd píšeme podobných projektů opravdu hodně, vidím to z jiného hlediska. Na druhou stranu je vidět, že se lidé opravdu snaží. Ale je potřeba, aby se lidé naučili psát projekty a dokázali v rámci projektu provázat všechny jeho stránky - ekonomickou, energetickou i ekologickou.

Takže vidíte jako největší nedostatek administrativní stránku věci? Mohou se tuzemské projekty rovnat zahraniční konkurenci z hlediska provedení a rozsahu?
Myslím si, že v zahraničních projektech dovedou ti ,,psavci" více vypíchnout podstatu a cíl, který projekt sleduje. U nás lidé mnohdy nepochopí zadání.

Jak probíhá rozhodovací proces v soutěži E.ON Energy Globe?
Jedná se o několikakolový proces. Projekty jsou rozděleny do několika kategorií (Kutil, Firma, Mládež, Stavba, Obec, Nápad). Každý z nás dostane část projektů, které si projde a ohodnotí. Projekty, které dostanou nejvíce bodů, jsou vybrány do užšího výběru. My se jako celá porota sejdeme na workshopu, kde proběhne další zúžení výběru. Následuje poslední workshop, kde se sejde porota rozšířená ještě o další členy a vybere dva finalisty za každou kategorii, které postupují do velkého finále, kde o vítězi rozhoduje i hlasování veřejnosti. Myslím si, že to je vhodný způsob výběru vítězů.

Najdete s kolegy shodu snadno?
Ne vždy se shoda hledá snadno. O to je ale diskuse zajímavější, protože člověk je zaměřený na svůj obor a mnohdy neumí hledat pozitiva i z jiných stran. Například já jsem zaměřená na ekologii a neumím se tak dobře podívat na energetickou a stavební část. Diskuse v porotě mi vždy přinese něco nového a obohatí mě o nový pohled na projekty. Nakonec ale po diskusi vždy dojdeme ke shodě, a to i díky tomu, že naše workshopy jsou velmi dobře vedené. Diskuse má spád, rychlost smysl a myšlenky se v rámci nich nijak ,,nerozplývají".

Dle Vašeho názoru si tedy Česká republika vede dobře z hlediska ochrany přírody a ekologie obecně?
Mnohdy jsou lidé pohodlní. To se týká například třídění odpadu, vyhazování odpadků, vypouštění nečistot do vodních toků a podobně. Určitě by lidé u nás měli dělat víc. V porovnání se zahraničím nejsme někde na chvostu, dělá se tu spousta projektů, lidé si postupně zvykají, ale máme se ještě hodně co učit.

Mají k úrovní ochrany přírody přínos i soutěže jako E.ON Energy Globe?
Podobné soutěže určitě přínos mají, protože si lidé mnohdy uvědomí, jak mohou přispět i oni. V minulosti jsme zaznamenali mnoho projektů věnujících se třídění odpadu, kompostování nebo snižování energetických nákladů v rámci obcí. U nás často chybí informovanost a vzdělání v oblasti ekologie a například kategorie Mládež je skvělá v tom, že děti mohou naučit své rodiče, co poznali v rámci přípravy projektu. Největší přínos je podle mě tedy v tom šíření povědomí, že přispět může opravdu každý.

Co na soutěžících nejvíce oceňujete?
Odvahu a i to, že se do soutěže přihlásí a že ty projekty vůbec realizují. Lidé jsou mnohdy dost pohodlní, když jde o podobné věci, jako je ekologie.