Bozkovské jeskyně skrývají největší podzemní jezero v Česku

Jedním z oblíbených turistických cílů v Libereckém kraji jsou Bozkovské dolomitové jeskyně. Národní přírodní památka u obce Bozkov na Semilsku láká návštěvníky bohatou výzdobou stěn a stropů a průzračnými jezírky. Bozkovské jeskyně byly veřejnosti zpřístupněny před 50 lety, 2. května 1969. Než se tak ale stalo, čekalo jeskyňáře několik let práce v náročných podmínkách.

Jeskyně tvoří dva poměrně samostatné systémy chodeb a síní, které byly propojeny umělým tunelem. Stalagnáty, stalagmity a stalaktity nejrůznějších barev a tvarů jsou dílem statisíců let, v průběhu nichž se utvářely. Atraktivním lákadlem jsou též modrozelená jezírka. Součástí přírodní památky je i vůbec největší podzemní jezero v Čechách - Jezerní dóm - s hladinou o ploše 320 metrů čtverečních.

K prohlídkám lákají již pouhé názvy objevených útvarů - Zkamenělý orel, Půlnoční jeskyně, Loupežnická jeskyně, Mechové zahrádky, Labutí jezírka, Prušácká přilba, Sloní uši, Bílá myška nebo Rokokové panenky a Perníkové chaloupky. Délka návštěvnického okruhu je zhruba 350 metrů, zbylých více než 700 metrů je zatím nepřístupných. Průměrná teplota v jeskyních kolísá kolem 7,3 stupně Celsia.

Vchod do nich byl objeven náhodou. Na podzim 1947 se po jednom z odstřelů v lomu Na Vápenici objevila zavalená dutina. Několik bozkovských nadšenců začalo poté na místě kutat. Do pukliny se spustil i tehdejší student, pozdější profesor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Ferry Fediuk. "Když jsem se tehdy vysoukal z otvoru, stál tam jakýsi místní strýc a tvrdil, že to je jen začátek. Že ten kopec je děravý jak ementál. Tehdy jsem se pěkně sekl. V duchu jsem si totiž říkal, jdi se bodnout, strejdo," vzpomínal Fediuk.

V roce 1957 pronikli jeskyňáři přes zával do systému chodeb a dutin, z nichž nejkrásnější dostala název Jeskyně překvapení. Dalších prací se ujali speleologové z Národního muzea v Praze a odhalili další labyrint s jezerem. Počátkem 60. let, kdy již bylo jasné, že Bozkovské jeskyně jsou dostatečně atraktivní ke zpřístupnění turistům, byla probádána převážná část jeskyní, jejichž rozloha je dnes 5,3 hektaru.

Vznikaly postupným rozpouštěním vápenitého dolomitu slabě kyselou vodou, která vyplňovala podzemní dutiny. V průběhu svého vývoje musely jeskyně čelit nejrůznějším přírodním vlivům. Formovány byly tektonickými pohyby a silnými zemětřeseními, která bohužel částečně poničila krasovou výzdobu. Od roku 1999 jsou jeskyně národní přírodní památkou, ročně do nich zavítá kolem 70.000 lidí.

K jeskyním, které jsou v Česku přístupné turistům, dále patří Punkevní, Koněpruské, Zbrašovské aragonitové, Na Špičáku, Sloupsko - šošůvské, Javoříčské, Na Pomezí, Mladečské, Balcarka, Kateřinská, Na Turoldu, Výpustek a Chýnovská.

Markéta Veselá