Aktuální informace k problematice RoHS

Úvod

Označení ,,RoHS" je akronymem složeným z počátečních písmen anglického označení Restriction of Hazardous Substances (tj. omezování nebezpečných látek). RoHS je dnes široce používaným označením, které se týká elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh.

Agenda RoHS je historicky svázána s aktivitou Evropské komise, která v roce 2000 předložila návrh, který byl nakonec v podobě směrnice č. 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označována jako ,,RoHS 1") vyhlášen v roce 2003.

V českém právním řádu byla poprvé agenda RoHS upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých jiných zákonů a jeho prováděcí vyhláškou č. 352/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2006. Oba předpisy transponovaly směrnici RoHS 1.

Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezování některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen ,,nařízení vlády") s účinností od 2. ledna 2013 provádí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a současně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovaná jako ,,RoHS 2") .

Nařízení vlády upravuje práva a povinnosti výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců, kteří elektrická a elektronická zařízení uvádí na trh v České republice a distributorů, kteří tato zařízení na trh v České republice dodávají.

Cíl nařízení vlády

Cílem nařízení vlády je, aby elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, obsahovala s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí některé nebezpečné látky (olovo, rtuť, kadmium šestimocný chrom, polybromované bifenyly a polybromované difenylethery) v homogenních materiálech pouze v množství, jež je stanoveno jako maximálně přípustné.

Nařízení vlády se vztahuje na všechna elektrozařízení, která náleží do celkem 11 kategorií (produktových skupin):

1. velké spotřebiče pro domácnost,
2. malé spotřebiče pro domácnost,
3. zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení,
4. spotřební elektronika,
5. osvětlovací zařízení,
6. elektrické a elektronické nástroje,
7. hračky, vybavení pro volný čas a sporty,
8. zdravotnické prostředky,
9. monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů,
10. výdejní automaty a
11. jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.

Nařízení vlády současně stanoví výčet výrobků/typů zařízení, která nespadají do jeho rozsahu působnosti, a dále obsahuje řadu výjimek pro konkrétní použití nebezpečných látek, včetně přechodných ustanovení upravujících dobu, po kterou tyto výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek platí.

Za elektrická a elektronická zařízení se pro účely nařízení vlády pokládají všechna, která k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí vyžadují elektrickou energii nebo elektromagnetické pole a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, která jsou určena pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1500 V.

Výrobci, dovozci, popř. zplnomocnění zástupci výrobců mají povinnost prokázat shodu elektrozařízení, která má tři prvky (technická dokumentace, EU prohlášení o shodě a označení CE).

Časová působnost nařízení vlády

Aktuálně je nejdůležitějším mezníkem 22. červenec 2019. Od tohoto dne dojde k:

1. rozšíření rozsahu působnosti na všechna ,,ostatní EEZ" - jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených produktových kategorií (1 - 10);
2. elektrozařízení, na která se dosud vztahovala výjimka na základě přechodného ustanovení v zákoně č. 169/2013 Sb. (novela zákona o odpadech), a to s výjimkou těch, která jsou nařízením vlády č. 481/2012 Sb. v platném znění explicitně vyloučena;
3. rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u všech kategorií elektrozařízení s výjimkou zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.
   Podrobné informace najdete v upozornění.

Ode dne 12. června 2019 dojde na základě novely nařízení vlády č. 101/2018 Sb. k:

1. odstranění bariéry pro sekundární trh, prodej elektrozařízení jako použitých výrobků, které byly na trh uvedeny před 22. 7. 2019 a mají nadlimitní obsah nebezpečných látek, nebude po 22. 7. 2019 zakázán;
2. úpravě podmínek pro opětovné používání náhradních dílů pro opravy, opětovné použití, modernizací funkcí nebo zvýšení kapacity u elektrozařízení náležejících do všech produktových skupin. U vymezených náhradních dílů se nebude uplatňovat požadavek na striktní podlimitní obsah některých nebezpečných látek;
3. zařazení píšťalových varhan mezi výrobky, na které se rozsah působnosti nařízení vlády nevztahuje;
4. úpravě definice pojmu nesilniční pojízdný stroj určený výlučně k profesionálnímu použití.

Ode dne 22. července 2021 dojde na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb. k:

rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.

Kontrolní činnost

Kontrolou plnění povinností všech hospodářských subjektů ke všem kategoriím elektrozařízení je pověřena Česká obchodní inspekce s výjimkou kategorie zdravotnické prostředky, u kterých kontrolní činnost provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Dosavadní novely nařízení vlády

• v r. 2016
  5. prosince 2016 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 391/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Více informací o novele najdete ve zprávě 2016.
• v r. 2018
  12. června 2018 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 101/2018 Sb. Více informací o novele najdete ve zprávě 2018.

Výjimky ze zákazu používání někt. nebezpečných látek

Evropská komise kontinuálně provádí proces přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku, který se zahajuje na žádost výrobců. Komise posuzuje žádosti o výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek (tj. olova rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyleteherů (PBDE)). Komise hodnotí celkové dopady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zabývá se dostupností náhrad a hodnocením sociálních a hospodářských dopadů náhrad.

Výjimky, které Evropská komise přijímá delegovanými akty ve formě směrnic Komise v přenesené pravomoci, jsou všechny od 31. 12. 2016 transponovány do příloh č. 2 a 3 nařízení vlády.

Níže (v příloze) uvádíme přehled všech platných delegovaných směrnic, které jsou do nařízení vlády transponovány.

Manuál

MPO k usnadnění orientace v problematice RoHS vydalo Manuál. Ten je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky, má usnadnit jejich orientaci v nařízení vlády a poskytnout jim přehled povinností, které z tohoto předpisu vyplývají.