Německo chce dát 40 miliard eur do roku 2023 na ochranu klimatu

Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.

Balíček opatření počítá mimo jiné s vyšší podporou (až 4000 eur) při nákupu nových elektrických aut, modernizací a rozšířením železniční infrastruktury či podporou pro majitele nemovitostí, kteří se je rozhodnou zateplit nebo v nich vymění staré topení. Ti, kteří se k tomu mít nebudou, musí počítat s tím, že to časem vláda stejně stanoví jako povinnost. V tu chvíli už ale nebudou mít nárok na finanční podporu.

K většímu rozšíření aut na elektrický pohon, která při provozu neprodukují žádné emise oxidu uhličitého (CO2), má přispět i požadavek sociálních demokratů na výstavbu milionu dobíjecích stanic na silnicích a veřejných parkovištích. S jejich rychlou výstavbou počítají i plány ministra dopravy Andrease Scheuera (CSU), který by jich do roku 2030 rád měl dokonce deset milionů.

Úplnou shodu ještě vládní koalice nemá v tom, jak zpoplatnit produkci CO2. SPD chtěla na CO2 uvalit daň, což ale konzervativní unie CDU/CSU odmítala. Výsledkem by mohl být kompromisní model emisních povolenek, u nichž by ale dopředu byla stanovena minimální cena.

Koaliční plány kritizuje opozice. Podle Zelených nejdou dost daleko a jsou jen souhrnem nevelkých reforem, kterým chybí celkový koncept. Svobodní demokraté (FDP) považují návrhy za neefektivní a jsou přesvědčeni, že světovému klimatu toho moc nepřinesou, ale bydlení a dopravu v Německu výrazně zdraží. Alternativa pro Německo (AfD) pak hovoří rovnou o iracionální klimatické hysterii.

Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.