zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak zjistit kvalitu sazenic lesních dřevin

25.10.2019
Les
Jak zjistit kvalitu sazenic lesních dřevin

Kvalita sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD) je nezbytnou podmínkou úspěšné obnovy lesa.

V zájmu snížení ekonomických i ekologických ztrát se lesníci snaží užívat pro umělou obnovu lesa co nejkvalitnější sadební materiál, který do budoucna povede k vytvoření zdravých a vitálních lesních porostů. Efektivní zjišťování kvality sazenic v provozních podmínkách proto sehrává klíčovou roli.

V současnosti stále více převládají snahy o zjišťování a kontrolu kvality SMLD ještě před samotným zahájením zalesňování. Při zpětném zjišťování kvality SMLD až při vysokém úhynu po výsadbě již není zpravidla možné odvodit stav sazenic při výsadbě. Předběžné kontroly tak přináší výrazné snížení ekonomických i ekologických rizik spojených s neúspěšnými výsadbami při použití nekvalitního sadebního materiálu.

Vědci z lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze proto vyvinuli a otestovali postupy zjišťování fyziologické kvality sazenic na principu měření obsahu a fluorescence chlorofylu v listech sadebního materiálu vybraných dřevin a identifikaci fyziologického stresu pomocí přenosných přístrojů. Své výsledky shrnuli do certifikované metodiky, kterou v ediční řadě Lesnický průvodce vydal VÚLHM, v. v. v. i.

Ačkoliv je princip fluorescence chlorofylu znám již z 30. let 20. století, jeho využití je do velké míry otázkou až posledních let, kdy začaly být potřebné přístroje více dostupné a umožňovaly použití i v terénních podmínkách. Měření parametrů chlorofylu je prakticky využíváno v zemědělství či mikrobiologii, v lesnictví je však využití této techniky jen velmi omezené. Cílem vědců z FLD ČZU proto bylo stanovení postupů pro spolehlivé odhalení snížené fyziologické kvality sadebního materiálu, resp. detekci stresových podmínek v lesních školkách.

Popsané postupy vycházejí zejména ze zkušeností s používáním přístrojů Opti-Sciences CCM-300 a OS30p+, lze je však aplikovat na veškeré podobné přístroje používané k měření koncentrace či fluorescence chlorofylu v terénních podmínkách. Specifika používání ostatních přístrojů jsou uvedena zvlášť u každého typu.

Metoda měření chlorofylové fluorescence je považována za jednoduchý, rychlý, spolehlivý a neinvazivní způsob zhodnocení fyziologické kvality sadebního materiálu. Měření fluorescence chlorofylu poskytuje informace o změnách (resp. poklesu) aktivity fotosyntetického aparátu listu během stresových podmínek. Za optimálních podmínek je totiž výrazně větší část absorbované energie záření využita pro fotosyntézu než za podmínek stresových. Nejdůležitější stresory identifikovatelné měřením fluorescence chlorofylu jsou: sucho, nedostatek světla, vysoké a nízké teploty, nedostatek živin, poškození herbicidy.

V případě včasné identifikace stresových podmínek v lesních školkách (např. mrazového poškození) i v případě kontroly fyziologické kvality sazenic před výsadbou se mohou ztráty snížit až o přibližně 20 %. Orientační cena sazenic se pohybuje u prostokořenného sadebního materiálu smrku (velikost 26-35 cm) okolo 6 500 Kč/tisíc sazenic, u buku stejné velikosti okolo 6 900 Kč/tisíc sazenic. Pokud budeme uvažovat zmíněné 20% úspory a objem 500 000 kusů (expedice menší až středně velké lesní školky), jedná se již o ztrátu 100 000 kusů sazenic v celkové hodnotě 650 000 - 690 000 Kč.

Další ekonomické ztráty se načítají při výsadbě, kdy se cena práce pohybuje okolo 6 000 Kč za výsadbu tisíce sazenic, což při počtu zmíněných 100 000 kusů znamená ztrátu dalších 600 000 Kč. Současně při aktuálním nedostatku pracovníků pro pěstební činnost a poklesu cen dříví je žádoucí, aby stávající kapacity i příjmy byly co nejefektivněji využity.

Testování sazenic při expedici ze školky nebo naopak přejímce před výsadbou může znamenat úspory v řádu statisíců korun, a to zejména v současných klimatických podmínkách, které jsou pro produkci i využití prostokořenných sazenic velmi nepříznivé. Náklady na měření jsou v případě pořízení vlastních přístrojů okolo 200 000 Kč v závislosti na typu zakoupených přístrojů, které jsou pak použitelné mnoho let. Jednorázově lze využít služeb některé z laboratoří, které mohou požadované parametry změřit za cca 70 Kč/vzorek.

V budoucnu se díky obecnému popisu zjišťování fyziologické kvality sadebního materiálu pomocí měření parametrů chlorofylu mohou stát uživateli této metodiky veškeré školkařské provozy v ČR, jelikož použité metody lze uplatnit obecně, či by se uvedené postupy mohly stát součástí školkařské kontroly VÚLHM, VS Opočno.

Metodiku si lze stáhnout zde.

Autoři: Ing. Rostislav Linda, Ing. Dagmar Zádrapová, Ing. Kateřina Křížová, doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

Ilustrační foto: Různé zabarvení jehlic (zde jedle) je spojeno s různou koncentrací chlorofylu: tmavé jehlice mají oproti světlým i více než dvakrát vyšší koncentraci. Světlé a tmavé části jsou pro ilustraci zvětšeny ve vyznačených obdélnících; autor Rostislav Linda

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
17
12. 2019
17.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental
INISOFT s.r.o.
18
12. 2019
18.12.2019 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
8
1. 2020
8.1.2020 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
EKONOX s.r.o.
17
1. 2020
17.1.2020 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
22
1. 2020
22.1.2020 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí