LRV bude ve čtvrtek jednat o nové odpadové legislativě

Postupné navyšování poplatku za skládkování využitelného odpadu a jeho snížení na skládkách i větší motivaci ke třídění mimo jiné navrhuje nový zákon o odpadech. Je součástí nové odpadové legislativy. Ta má svými čtyřmi zákony upravit nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Ve čtvrtek o ní bude jednat Legislativní rada vlády (LRV). Návrh nové odpadové legislativy ale stále kritizuje řada odborníků, svazy i nevládní organizace.

Neřeší podle nich finální využití odpadu podle evropských cílů a oběhového hospodářství ani podporu finální recyklace. Tvrdí, že znění zákonů jsou stále nepřehledná a komplikovaná.

Ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart dříve uvedl, že čtyři připravené zákony by mohly platit již od roku 2021. Chtěl by, aby nejpozději do Vánoc o nich jednala vláda a dostaly se poté do Parlamentu. Česko totiž musí zakomponovat odpadovou legislativu EU do svého práva do 5. července příštího roku. Podle evropských směrnic by se mimo jiné do roku 2035 měla recyklace komunálních odpadů navýšit na 65 procent z nynějších 38 procent a skládkování omezit na deset procent.

Návrh zákona o odpadech tak například počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Zatímco uplynulých deset let se poplatek 500 korun za tunu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout 1850 korun za tunu. Umožňoval by v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Obce budou podle návrhu moct nově motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT).

Podle Davida Vandrovce, ředitele společností REMA pro zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, ale vznikaly zákony na MŽP bez dostatečné komunikace s odbornou veřejností. ČR bude mít podle něj problém evropské cíle splnit. Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky trvají k aktuálním návrhům stále desítky zásadních rozporů od připomínkových míst. Za problém považuje nedostatečnou analýzu ekonomických dopadů, myslí si, že mohou výrazně narůst náklady, které by musely obce a měst za odpady platit. Ekologům kromě nedostatečné podpory recyklace vadí, že zákon prodlužuje dobu skládkování z roku 2024 na 2030.

Návrh novely zákona o obalech stanovuje minimální hustotu sběrné sítě, ale nepočítá se zavedením zálohového systému na PET lahve. Odborná veřejnost je v názoru, zda zálohovat či ne, rozdělena. Rozdílně vycházejí i průzkumy veřejného mínění. Zákon zavedení zálohování přímo nebrání. "Jakýkoli výrobce či dovozce obalů takový systém může dobrovolně zavést," řekl nedávno Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP. Úřad ale plošné zavedení zálohového systému nepodporuje, podle něj by mohl nekoncepčně zasáhnout do stávajícího systému třídění odpadů.