zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Moldotopia - udržitelné Moldavsko?

13.10.2019
Obecné
Moldotopia - udržitelné Moldavsko?

Může jedna z nejchudších zemí Evropy dosáhnout stavu environmentální udržitelnosti?

Pro někoho utopie, pro Moldavany z eko-vesnice Riscova sen, kterého by chtěli dosáhnout.

Postsovětské Moldavsko se zmítá v politicky nestabilní situaci, korupce je na denním pořádku, a proto se životnímu prostředí v realitě na vládní úrovni nevěnuje dostatečná pozornost. Nicméně Moldavsko je podepsáno pod Pařížskou dohodou o změně klimatu a má vypracovaný strategický plán udržitelného rozvoje nazvaný Moldavsko 2030, schválený na konci roku 2018. Jeden z hlavních pilířů strategického plánu je právě "zdravé životní prostředí."

V Moldavsku ale existují i ,,grassrootové" organizace a projekty, jejichž posláním je starat se o moldavskou přírodu a vzdělávat o udržitelnosti. Jedním z projektů moldavských obyvatel je eko-vesnice Riscova nedaleko hlavního města Kišiněva.

Moldavská eko-vesnice Riscova

Vesnice, resp. komunita v jejím středě, je budována pod záštitou moldavské neziskové ,,grassrootové" organizace EcoVisio, která se zabývá vzděláváním pro udržitelný rozvoj, sociálním podnikáním, zeleným rozvojem, rozvojem venkova a dalšími environmentálními aktivitami.

Mezi konkrétní aktivity EcoVisio patří například iniciativa "Seed it Forward" jejímž cílem je "pěstovat stromy i lidi pro zelenější Moldavsko". Milovníky jídla zcela jistě zaujme projekt s příznačným názvem #FoodisLove (Jídlo je láska), v tomto projektu se představují moldavští farmáři a propagují své produkty, které jsou zdravé - jak pro lidi, tak pro planetu.

Eko-vesnice Riscova není vesnicí jako takovou, jedná se o malou eko komunitu ve vesnici se stejnojmenným názvem. Vesnice se momentálně skládá ze tří budov a přilehlých zahrad. První budovy, které vznikly byly rezidenční, kde momentálně natrvalo žijí dvě rodiny. Další budova slouží jako místo pro konání různých workshopů a poslední největší je Centrum ekologického vzdělávání.

Nadšení překoná každý problém a výzvu

Vize nadšenců o nízkoenergetických budovách, postavených z přírodních materiálů, se v počátcích potýkala s výzvami. První z nich přišla již při hledání architekta, který by byl schopen navrhnout takovou stavbu a později i eko zahradu. Výzva však byla překonána a budovy ze slámy a hlíny stojí a jsou obyvatelné. Výhodou slámy jako stavebního materiálu je, že pohlcuje vlhkost, čistí vzduch od toxinů a také funguje jako izolace.

Koncept udržitelnosti se promítl také do zahrady ve vesničce. Je koncipována tak, aby nepotřebovala intenzivní péči. Různé druhy ovoce a zeleniny jsou vysazovány společně (tzv. ,,companion planting"). Jedna rostlina tak může v růstu podpořit druhou či naopak odpudit škodlivý hmyz, a takto si navzájem pomáhají. Příkladem může být vysazení jahod spolu s česnekem.

Odpad je pro obyvatelé vesnice dalším zdrojem. Recyklují vodu ze sprchy, ale také odpad ze suchého záchodu, ze kterého poté vzniká hnojivo. Z odpadu vznikla také sušička na ovoce, teplo získává se solárního panelu a jsou zde zpracovávány plodiny ze zahrádky.

Motivace pro širší okolí

Ekologickým a udržitelným životem ale nežijí jen dvě rodiny, bydlící v samotné ekovesnici, snaží se do svých činností zapojovat také místní obyvatele. Ti pomáhali již při samotné výstavbě eko-vesnice.

Probíhá zde také sdílení informací mezi obyvateli vesnice Riscova, které předtím chybělo. Sdílejí informace typu, kdo z vesnice má vajíčka a kdo třeba zeleninu nebo jiný farmářský výrobek, který naopak jinému farmáři chybí. Tímto se spoluobčané spojují a budují udržitelnou komunitu. Členové organizace se snaží o podporu farmářů k přechodu z klasického zemědělství na ekologické, k tomu také slouží různé workshopy a semináře, které probíhají v jedné z budov ekovesnice.

Všechny tyto snahy ekovesnice mají podle slov jedné ze členek organizace a obyvatelky eko-vesničky vést k zmírnění negativních dopadů klimatické změny v Moldavsku.

Text: Kateřina Křížová, KRES UP, Foto: studentky KRES PřF UP

Autorka je studentkou magisterského oboru Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze KRES do Moldavska a GRV projektu ,,Rozvojová spolupráce na vlastní oči", který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Zdroje:

http://www.onu.mfa.md/news-en/513614/

http://md.one.un.org/content/unct/moldova/en/home/presscenter/press-releases/strategia-na_ional-de-dezvoltare-moldova-2030--aprobat-de-guvern.html

Eco visio: https://ecovisio.org/about-us

Seed it Forward: http://seeditforward.org/about-us/

Food is Love: https://ecovisio.org/activities/foodislove

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí