zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obnovitelné zdroje mohou už v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí

24.10.2019
Energie
Obnovitelné zdroje mohou už v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí

 Komora obnovitelných zdrojů energie popisuje cestu k uhlíkové neutralitě ČR...

Pokud bychom rozvíjeli výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle scénáře Komory OZE, získáme už v roce 2030 skoro o třetinu více elektřiny, než kolik jí dnes vyrábí uhelné elektrárny. S tímto závěrem přišla dnes Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] Komora OZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu (viz níže).

Uvedený závěr Komory OZE vychází z vlastní analýzy návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který určí, jakým tempem se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě. [2]

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE, zkráceně KOZE) rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. MPO navrhlo hodnotu zhruba poloviční.

,,Rozvoj výroby čisté elektřiny MPO velmi podhodnotilo, pro příští dekádu počítá s nárůstem pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030", uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. "Nemyslím, že to bývalá ministryně MPO Marta Nováková mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky nových elektráren - u fotovoltaických a větrných zdrojů mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 meziročně k nárůstu o pouhých přibližně 40 megawattů pro každý ze sektorů. Pro srovnání - k takovému rozvoji dochází v sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc až dva," dodal Chalupa.

,,Náš návrh je založen na středním, nikoliv vysokém scénáři rozvoje potenciálu, který v Česku obnovitelné zdroje mají," doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. ,,Navržený nárůst spotřeby biomasy považujeme v kontextu změny klimatu a potřebné změny hospodaření v lesích za problematický a odmítáme ho jako zástupci sektoru podpořit", řekl Jan Habart z asociace CZ Biom.

Největší potenciál růstu mají větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. U výroby elektřiny z bioplynu naopak zástupci Komory OZE očekávají její převod na efektivnější výrobu biometanu, který poslouží jako sezónní akumulace a přispěje ke stabilizaci elektrických sítí a posilování čisté dopravy (bio CNG).

Graf: porovnání spotřeby elektřiny z OZE v roce 2016 s návrhy na spotřebu v roce 2030 (scénáře MPO, Komory OZE a návrh Evropské komise; Národní energeticko-klimatický plán)

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu. Podrobnosti uvádí tabulka níže.

"Z výpočtů, které máme k dispozici, vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce," dodal Chalupa.

Technologie OZE

[mil. Kč/rok]

Forma podpory

Fotovoltaické elektrárny

2 700

investiční

Baterie k fotovoltaickým elektrárnám

2 200

investiční

Solární termální kolektory

1 100

investiční

Biomasa v domácnostech

400

investiční (kotlíkové dotace)

Tepelná čerpadla

1 200

investiční

Akumulace - teplo

400

investiční

Geotermální energie (investiční)

300

investiční

Větrné elektrárny (investiční)

967

investiční

Geotermální energie (provozní)

100

provozní

Větrné elektrárny (provozní)

900

provozní

Bioplynové stanice

1 100

provozní

Malé vodní elektrárny

150

provozní

Biomasa mimo domácnosti

400

provozní

CELKEM

11 817

Tabulka: průměrná roční výše veřejné podpory na jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů

Náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa popsal podrobně:

,,V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Detaba o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů. Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde. Kdežto podpora pro budoucí OZE, ty, co se budou stavět po roce 2021, je to, o čem teď jedině má smysl diskutovat a argumentovat."

,,Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce."

,,Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky."

,,Do roku 2030 navrhujeme, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotace, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem."

,,Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií. Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná."

,,Podporu starých obnovitelných zdrojů energie jsme spočítali ve výši 470 miliard."

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

Prameny:

[1] Kalkulace Komory obnovitelných zdrojů energie vychází z expertních výpočtů potenciálu všech druhů OZE tak, aby Česko v roce 2030 spotřebovávalo z obnovitelných zdrojů 24,38 % energie. Jde o střední scénář rozvoje jejich potenciálu. Podle něj očekáváme v roce 2030 spotřebu energie z OZE v sektoru elektřiny na úrovni 21 134 gigawatthodin (GWh) elektřiny. To porovnáváme s hrubou výrobou elektřiny z (hnědého a černého) uhlí v roce 2018 (41 138 GWh; dle ERÚ) poníženou o čistý vývoz elektřiny (14 620 GWh; desetiletý průměr; data dle ERÚ).

[2] Komora OZE dokončuje finální podobu, rádi pošleme na vyžádání.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí