Česko je v plnění cílů udržitelného rozvoje osmé ze zemí EU

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Česko podle zprávy skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

"Zpráva ukazuje, že Česká republika se v přístupu k udržitelnému rozvoji neztratí ani mezi nejvyspělejšími státy světa. Cíle udržitelného rozvoje zcela plníme v oblasti chudoby, velmi dobře si vedeme i v oblasti vodního hospodářství, slušně jsme na tom v udržitelnosti našich měst nebo ochraně přírody. A rezervy máme v ochraně klimatu, zejména kvůli vysokým emisím skleníkových plynů při výrobě energie," shrnuje výstupy zprávy náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Zpráva se vedle ochrany životního prostředí nebo snižování emisí zaměřuje i na další dva pilíře udržitelného rozvoje, tedy na sociální a ekonomický rozvoj. Česko má stejně jako v loňském roce nejnižší míru ohrožení chudobou ze zemí EU. V čele žebříčku stojí také v podkategorii dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž míra je nejnižší ze všech evropských zemí. Dobře si podle zprávy vede také v rozsahu chráněných území důležitých pro ochranu biodiverzity, zlepšuje se i kvalita podzemních vod.

V boji proti klimatické změně zpráva naopak konstatuje zhoršení, které je dáno především nadměrným vypouštěním emisí CO2 při výrobě energie. Nedostatky ale hodnotitelé odhalili i v kategorii zdraví obyvatelstva, které je ohrožováno nadměrnou spotřebou alkoholu a tabáku. Češi se rovněž od loňska zhoršili v souvislosti s obezitou. Česko se propadlo i v žebříčku dvou podkategorií týkajících se školství - ve výsledcích srovnávacích testů PISA a podílu vědců na celkové populaci.

Zpráva vychází z dat Eurostatu a takzvaného SDG Indexu, který každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma Jeffreyho Sachse z Kolumbijské univerzity.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu OSN v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu. Do podmínek ČR převádí relevantní cíle Strategický rámec ČR 2030, jehož implementační plán loni schválila vláda.