V Krkonoších začne 1. prosince kvůli jelení zvěři platit omezení

V Krkonoších začne v neděli 1. prosince platit zákaz vstupu k přezimovacím obůrkám jelení zvěře. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vydává na zimu toto opatření pravidelně, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Důvodem je ochrana jelení zvěře v 17 obůrkách. Opatření bude platit do 30. dubna.

Zákaz vstupu se týká například zeleně značené turistické trasy nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka. Kompletní seznam tras s omezením je na webu národního parku.

Shromažďování jelenů na zimu v oplocených místech má pomoci předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také z toho důvodu, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří.

Obory zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrujících do nížin. V obůrkách je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 450 kusů jelení zvěře, uvedl Drahný.

Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva. Podle jedné teorie má tato podoba původ v dávných dobách a je někdy spojována s keltským božstvem přírody a divoké zvěře Cernunnem, také připomínajícím jelena a název Krkonoše.

Tomáš Kučera