Obce a odpady - Jak informovat veřejnost

V praxi to znamená správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky a jejich shromažďování na příslušná místa a do příslušných nádob v určených termínech.

Z toho vyplývá, že občan musí být informován, které složky má z domovního odpadu vytřídit, kde je má skladovat a kam a kdy je odložit.

Druhou důležitou složkou komunikace je motivace obyvatel. Občan by měl být přesvědčen o tom, že je správné (nebo alespoň nutné) chovat se tak, jak mu obecní vyhláška velí.

Obecné poznatky o postojích obyvatel k hospodaření s odpady, požadované informace

Požadované informace lze rozdělit na informace praktického a obecného charakteru:

praktické informace (nejčastěji místního charakteru) zajímají především ,,začátečníky", kteří doposud nemají relevantní informace o třídění:

• jak správně třídit jednotlivé složky odpadu (co patří a nepatří do kontejneru)
• umístění nejbližších sběrných míst a kontejnerů pro tříděný odpad
• harmonogram svozu odpadu v místě bydliště,
• jak je upraven režim skládek, jak probíhá recyklace/likvidace jednotlivých kategorií odpadu, atd.

Společným jmenovatelem všech těchto informací je praktická využitelnost těchto informací při každodenním nakládání s odpady.

obecné informace zajímají občany, kteří mají praktické informace k dispozici a zajímají se spíše o obecnější témata spojená s tříděním odpadů:

• informace poukazující na důležitost třídění v kontextu ochrany životního prostředí,
• vysvětlení dopadů legislativní úpravy v ČR,
• informace, které by přiblížily vlastní průběh zpracování odpadů,
• možnosti a formy využití druhotných surovin, atd.

Jedná se o nedostatek informací obecných (legislativa a povinnosti z ní vyplývající) i praktických (nakládám s odpady správně?, kde se dozvím další informace?, kdy se sváží který druh odpadu).

Z průzkumů nadále vyplývá, že lépe jsou většinou informovaní občané žijící ve velkoměstech a v malých obcích, hůře jsou informováni obyvatelé středně velkých obcí a měst, zejména pak obyvatelé sídlišť a činžovních domů.

Preferované komunikační prostředky

Již zmíněné průzkumy také uvádějí, jaké informační zdroje veřejnost preferuje. Polovina obyvatel by si přála být informována o třídění prostřednictvím letáků distribuovaných v místě bydliště, přibližně stejná část by uvítala, pokud by nacházela informace o třídění přímo na obalech jednotlivých výrobků a ve stejné míře jsou preferovány rovněž informace umístěné na kontejnerech. Naopak nejméně preferovanými informačními prostředky jsou besedy, rozhlasové relace a vývěsky v domě.

Komunikační prostředky seřazené dle preference obyvatel:

1. Informace na kontejnerech
2. Letáky
3. Televize
4. Místní tisk
5. Vývěska v domě
6. Dopis do schránky
7. Rozhlas
8. Besedy

Informace by tedy měly být dobře dostupné. Jako nejvhodnější v obcích se jeví místní média (zejména tisk, popř. rozhlas a TV), informace přímo na kontejnerech (nálepky) a letáky (dopisy) do schránek. Jiné formy poskytování informací (tj. vývěsky v domě, besedy, diskuse) jsou vzhledem k nízké preferenci ze strany obyvatel doplňkové či podpůrné komunikační nástroje, které mohou oslovit pouze omezenou část populace

Cílové skupiny

Výběr cílových skupin závisí vždy na konkrétní situaci v daném regionu a zaměření místní informační kampaně. Rozdělení obyvatelstva do jednotlivých skupin je třeba přizpůsobit cílům informační kampaně. Dělí se podle věku a hospodářské aktivity, nejlépe na občany ve věku neproduktivním, produktivním a případně postproduktivním. Dalším možným rozdělením populace je dělení do cílových skupin podle zástavby, např. na obyvatele panelových sídlišť, vilové zástavby, důchodců žijících v DPS, nebo žáky místní školy.

Nejčastější členění cílových skupin:

Široká veřejnost:

uvítá praktické informace typu: jak, kde, kdy třídit odpady. Obyvatelé rádi přijímají pochvaly - doporučujeme pravidelné zveřejňování výsledků tříděného sběru odpadu.

Žáci ZŠ, popř. i SŠ a MŠ:

cílové skupiny dětí a mládeže patří mezi nejvnímavější část cílových skupin. Těmto skupinám jsou určeny informace o pozitivním vlivu některých procesů při nakládání s odpady na životní prostředí (tříděný sběr odpadů, omezování vzniku odpadů, zpracování vytříděných odpadů apod.) a o možnosti vlastního uvědomělého přístupu k řešení celé problematiky odpadů. Komunikace s těmito skupinami bývá z dlouhodobého hlediska nejefektivnější.

Drobní živnostníci:

produkují odpad podobný domovnímu a často mají možnost se zapojit do obecního systému hospodaření s odpady - uvítají podobné informace jako široká veřejnost: jak, kde, kdy a za kolik třídit odpady (podmínky pro podnikatele)

Místní spolky, zájmové organizace (např. Sokol, hasiči, rybáři, zahrádkáři apod.) komunikace s touto skupinou bývá zajímavá, avšak ne příliš efektivní.

Další, pro daný region specifické, skupiny - např.: návštěvníci turistických oblastí (lázeňští hosté, lyžaři, majitelé kempů) jejíž členové se často obměňují - komunikace je zaměřena na ,,ekologickou image" oblasti (informace o tom, že navštívili oblast, která se stará o životní prostředí)

Doporučení pro přípravu a realizaci místní informační kampaně

Společnost EKO-KOM, a.s. realizuje v rámci projektů pro obce také informační kampaně a naše zkušenosti je možné shrnout do následujícího doporučeného postupu:

• stanovení záměrů a cílů kampaně
• výběr cílových skupin, témat a informačních kanálů
• časový plán a rozpočet kampaně

Stanovení záměrů a cílů kampaně

Jedná se vlastně o analýzu stávajícího a vymezení cílového stavu. Např. v obci už probíhá tříděný sběr skla a plastů a chceme zahájit sběr plastů; nebo rozšíříme tříděný sběr o možnosti nového sběrného dvora; nebo potřebujeme během dvou let zvýšit množství vytříděného odpadu a zlepšit jeho kvalitu apod. Jednoduše řečeno, stanovíme ,,co a do kdy" po obyvatelích obce požadujeme.

Výběr cílových skupin, témat a informačních kanálů

Tento výběr závisí na stanovených záměrech a cílech kampaně. Téměř u každé kampaně však oslovíme dvě základní skupiny: širokou veřejnost a žáky škol. Ostatní skupiny bývají zapojovány do specifických kampaní - např. nabídka svozu odpadu pro drobné živnostníky.

Širokou veřejnost oslovíme pomocí těchto kanálů: místní tisk (popř. TV a internet), letáky do schránek (direct mail), nálepky na kontejnery, kontaktní ,,info telefon" a akce typu ,,open air" (převážně rodiče s dětmi).

Děti a žáci ZŠ upřednostňují aktivní soutěže a hry - např. výtvarná soutěž (umění z odpadů, návrhy označení sběrného dvora), hra na třídění odpadu. Vyhlášení vítězů může proběhnout v rámci akce ,,open air" (koncert, výstava a soutěže na návsi, den otevřených dveří na sběrném dvoře apod.).

Školy také hojně využívají nabídku vzdělávacího programu, který společnost EKO-KOM, a.s. poskytuje zdarma. Program je určen pro děti ve věku od 8 do 13 let a jeho cílem je zejména podpora vědomí odpovědnosti za životní prostředí a propagace tříděného sběru odpadů.

Vzdělávací program má dvě části: seminář pro učitele základních škol ,,Odpady a obaly" a pojízdná výstava o zpracování a recyklaci obalů ,,Tonda Obal na cestách".

Časový plán a rozpočet kampaně

Správné načasování kampaně zajistí její dostatečnou účinnost neboli správný časový plán = polovina úspěchu. Informace podané s dostatečným předstihem umožní občanům jistou přípravu na nové skutečnosti. Dostatečným opakováním se pak zajistí, že informace se lépe ,,zapamatuje" a dostane k co možná největšímu počtu obyvatel v cílové skupině.

Doporučujeme provázat kampaň jednotným mottem, nebo logem. Motto (heslo) vyjadřuje cíl a zaměření kampaně; logo (grafický prvek) je znakem propojení a návaznosti kampaní, navíc napomůže lepšímu zapamatování motta.

Stanovení rozpočtu závisí na možnostech obce a dalších subjektů, které se podílejí na informační kampani. Řádově se jedná o cca 5-10 Kč na průměrného obyvatele.

Zdroj: https://www.ekokom.cz/