zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Podrobná příručka odhaluje krásy a taje domácích druhů jeřábů

17.04.2020
Příroda
Podrobná příručka odhaluje krásy a taje domácích druhů jeřábů

V přírodě České republiky můžeme podle posledních poznatků najít 22 domácích druhů jeřábů...

Zdaleka nejběžnějším a všeobecně známým druhem, se kterým se můžeme setkat prakticky na celém území od nížin až do subalpínského stupně, je jeřáb ptačí. V teplejších oblastech státu se roztroušeně vyskytuje lesnicky významný a snadno poznatelný jeřáb břek.

Kromě těchto druhů u nás však roste i řada dalších, zajímavých a vzácných jeřábů, z nichž mnohé jsou vázány pouze na jednu nebo několik málo lokalit. Třináct z nich se dokonce nikde jinde než v Česku nevyskytuje, takže jde o naše endemity, zasluhující nejvyšší ochrany. Všechny tyto druhy dopodrobna popisuje Metodická příručka k určování domácích druhů jeřábů, kterou vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jejími autory jsou Václav Buriánek a Petr Novotný, kdy první z autorů provedl terénní průzkum řady lokalit, na kterých jednotlivé druhy jeřábů rostou. Výsledkem je praktická, srozumitelná a názorná příručka k určování domácích druhů jeřábů na přírodních stanovištích v terénu., který poslouží jak lesníkům, tak i laikům, kteří rádi poznávají přírodu.

Klíč k rozlišování základních druhů je založen především na morfologických znacích na listech. Pro určování v zimním období jsou uvedeny znaky na pupenech. Rozlišování základních druhů je poměrně jednoduché. V další části textu a v přílohách jsou pak pro vážnější zájemce k dispozici podklady a podrobnější informace potřebné k rozlišení a determinaci našich vzácnějších a obtížně určitelných druhů z okruhu jeřábu muku. Situaci s určováním na přírodních lokalitách ale může značně usnadnit použití regionálních klíčů, které jsou v publikaci též popsány. Metodika je doplněna bohatou fotografickou přílohou se snímky listů, plodů a většinou i květů všech druhů. Vzhledem k rozšíření hlavních druhů a k uvedení českých endemitů, které se v zahraničních klíčích nevyskytují, je metodika významná i v evropském měřítku. Aktuální podíl v druhové skladbě lesů dosahuje u jeřábu ptačího 0,28 % (7298,01 ha), u jeřábu břeku pak pouze 0,004 % (108,61 ha).

,,Zdaleka nejrozšířenější jeřáb ptačí je spolu s břízami a topolem osikou pokládán za běžnou pionýrskou dřevinu nevyžadující zvláštní péči, která navíc dobře plní i funkci přípravné dřeviny při zalesňování velkoplošných kalamitních holin. Ostatní druhy jeřábů jsou cennou složkou některých společenstev, zejména na specifických stanovištích, kde patří mezi významné meliorační a zpevňující dřeviny. Plní hlavně mimoprodukční funkce a mají nezastupitelný význam ekologický. Neopominutelný je také jejich přínos vědecký, protože jeřáby se vzhledem k probíhajícím spontánním hybridizačním procesům staly objektem mnoha taxonomických studií s využitím moderních metod, jejichž výsledkem bylo objevení a popsání celé řady nových endemických druhů," uvádějí autoři.

Z lesnického hlediska je vzhledem k produkci dřeva za ekonomicky zajímavý považován pouze jediný druh - jeřáb břek, u něhož byly v Česku realizovány některé projekty týkající se inventarizace a opatření na záchranu genetických zdrojů. K těmto aktivitám bylo v poslední době přistoupeno i v případě horských populací jeřábu ptačího v Jizerských horách. V poslední době se vedle jeřábu břeku větší pozornost zaměřuje i na jeřáb oskeruši, o jehož lesnické i zahradnické pěstování je projevován zvýšený zájem z pohledu zvyšování biodiverzity v krajině a také kvůli jedlým plodům.

Podle odborníků nabývá vzhledem k zhoršenému stavu lesů a žádoucí preferenci listnatých dřevin ekologická a ekonomická hodnota jeřábů na důležitosti: ,,Předpokládá se, že v souvislosti s globálním oteplováním stoupne u nás význam a zastoupení teplomilných dřevin, které relativně dobře snášejí letní sucho, mezi něž většina jeřábů patří. Je tedy žádoucí věnovat jeřábům patřičnou pozornost s cílem udržet a případně i zvýšit jejich zastoupení všude tam, kde jsou pro ně vhodné stanovištní podmínky," uzavírá Václav Buriánek.

Metodika je volně přístupná na webových stránkách VÚLHM zde: https://www.vulhm.cz/aktivity/vydavatelska-cinnost/lesnicky-pruvodce/

Ilustrační fotografie:

Foto 1: Jeřáb ptačí, Michlova Huť, Šumava, autor V. Petrů

Příloha: Příklady domácích druhů jeřábů

Jeřáb ptačí je mimořádně přizpůsobivá a zcela nenáročná pionýrská dřevina s důležitými ochrannými a melioračními vlastnostmi. Nepotlačuje jiné dřeviny, naopak v mládí podporuje jejich růst a kvalitu. Plní významné funkce zejména v horských lesích. Vzhledem k odolnosti vůči kouřovým plynům byl jako přípravná dřevina, většinou ve směsi s břízou, ve velkém měřítku používán při zalesňování imisních kalamitních holin v Krušných horách.

Jeřáb břek je z lesnického hlediska ze všech našich jeřábů zdaleka nejvýznamnější. Roste většinou na těžších, sušších, různě výživných půdách, často na skalnatém nebo suťovém podloží. Jeho plody, v minulosti hojně využívané, jsou bohaté na vitamin C. Je ceněn rovněž včelaři, především však nachází uplatnění v dřevařském průmyslu.

Jeřáb chlumní je ostrůvkovitě rozšířen ve středních, západních a severozápadních Čechách. Dává přednost vápnitým, živinami bohatým půdám. Jedná se o výrazně teplomilnou a světlomilnou dřevinu se značnou odolností vůči suchu. Výškové maximum výskytu v Česku (České středohoří, Milešovka) je cca 800 m n. m.

Jeřáb muk je spíše keř nebo malý strom vyskytující se u nás pouze na jižní Moravě. Dosud doložený roztroušený autochtonní výskyt je omezen pouze na oblast Podyjí mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí, vzácně též na Moravský kras a Bílé Karpaty, kde dosahuje výškového maxima 660 m n. m.

Jeřáb český je endemitem Českého středohoří, kde byl zatím zjištěn na přibližně 36 lokalitách Lounského a Milešovského středohoří, takže je jednoznačně nejhojnějším českým endemickým jeřábem.

Jeřáb oskeruše je v Česku odedávna zřídka pěstován jako okrasná i ovocná dřevina v nejteplejších oblastech, kde příležitostně zplaňuje. Výskyty na jihovýchodní Moravě jsou většinou autorů považovány za původní. Podle poslední inventarizace je počet vzrostlých stromů možné odhadovat nanejvýše na několik málo stovek. V minulosti byl vysazován pro tvrdé dřevo ve vinicích.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Institut Cirkulární Ekonomiky
10
6. 2020
10.6.2020 - Ostatní akce
https://www.ciraa.eu/event/cirkularni-ekonomika-v-gastronomii/#tickets
Institut Cirkulární Ekonomiky
23
6. 2020
23.6.2020 - Ostatní akce
https://www.ciraa.eu/event/dotace-pro-cirkularni-ekonomiku/#tickets
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí