V soutěži se utkají tvůrci chytrých řešení pro domy i přírodu

Sedmdesát osm projektů na zvládání dopadů klimatické změny se letos utká v soutěži Adapterra Awards. Je to třikrát více než v loňském, prvním, ročníku. Autoři z 13 krajů Česka navrhli chytrá řešení pro rodinné domy, firmy i opatření blízká krajině. Nadace Partnerství, která soutěž pořádá, o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.

Ve městech tvůrci nejčastěji připravili revitalizace sídlišť a domů či netradiční parkové úpravy. Od zástupců z různých částí Prahy podle nadace dorazilo 22 přihlášek.

Jeden z pražských projektů, využívající takzvaných chytrých řešení, je například Dům v úžině. "Na Praze 5 jsme využili zbytkové parcely, jejíž šířka je v nejužším místě pouhé čtyři metry. Při stavbě jsme kladli důraz na využití lokálních a obnovitelných materiálů s minimální produkci CO2," řekl investor Michal Procházka z Atelier Saem. Dodal, že využitím vnitřních dvorů a průchodů, chráněných proti větru a klimatickým extrémům, vzniklo i přirozené větrání.

"Za Prahu" soutěží i využití dešťové vody v Poliklinice Prosek, pasivní bytový dům Zelená Libuš, krajinný park V Ladech v Horních Počernicích či obnova centrálního prostoru Královské obory ve Stromovce.

Porota, složená z klimatologů, ekologů a dalších odborníků bude posuzovat také úpravu areálu Svatopetrská v Brně-Komárově. "Přihlásili jsme rekonstrukci a nadstavbu brownfieldu na pasivní budovu, která využívá chytrý energetický koncept, obnovitelné zdroje energie a technologická řešení k energetickým úsporám," popsal expert na zelené stavby Vlastimil Rieger. Na budově je mimo jiné i systém popínavých zelených stěn.

Na zelenou střechu a přírodní materiály v konstrukci pak vsadili také tvůrci domu s názvem Acer Campestre, který stojí v Českých Budějovicích. Dům využívá zachycování dešťové vody na pozemku pro zalévání zahrady a splachování.

Soutěží však i projekty řešení blízkých přírodě - například počin Oživlá krajina Darkoviček a Hlučína v Moravskoslezském kraji. "V projektu se zaměřujeme na obnovu zaniklých krajinných prvků, jako jsou polní cesty nebo meze. Dále vytváříme nové prvky, jako políčka s ekologickým hospodařením nebo tůně," popsal Tomáš Matýsek ze spolku Žít s krajinou. Na projektu se podle jeho slov podílí obce, vlastníci půdy i veřejnost.

Porota vybere finalisty, kteří postoupí do letního hlasování o cenu sympatie, a také vítěze jednotlivých kategorií. Porotci část projektů navštíví i osobně. Předání cen pak bude 4. listopadu na celostátní konferenci věnované adaptačním opatření v Praze. Kvalitní projekty pořadatelé zveřejní v databázi.