zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kazašský přechod k zelené ekonomice má šanci na úspěch

16.05.2020
Obecné
Klimatické změny
Kazašský přechod k zelené ekonomice má šanci na úspěch

Změna klimatu je jedním z nejsložitějších problémů, kterým dnes čelíme, zahrnuje všechny dimenze - vědu, ekonomiku, společnost, politiku a také morální a etické aspekty. Tento článek poukazuje na řešení negativních dosahů změny klimatu - přechodem k zelené ekonomice na příkladu Kazachstánu.

Klima v Kazachstánu vykazuje trendy, s nimiž se setkáváme celosvětově. Průmyslová společnost nežije v souladu s přírodou, a to se projevuje na extrémních výkyvech v počasí a celkovém oteplení klimatu.

Změna klimatu v postsovětské republice

Budoucí projekce pro Kazachstán naznačují zvýšení teploty o 1,4 °C do roku 2030, 2,7 °C do roku 2050 a 4,6 °C do roku 2085. Podle rozvojového programu OSN (UNDP, 2008), vzhledem k očekávaným suchům a snižujícím se srážkám, je možné, že dojde k 20% až 30% poklesu přítoku hlavních povodí v Kazachstánu. Pravděpodobně to ovlivní pěstební kapacitu přírodních pícnin, které se mohou snížit o 30 až 90 %.

Mitigační opatření jsou všem jasná - snížení skleníkových plynů a přechod na udržitelné (zelené) energie. Kazachstán má z čeho snižovat, neboť je jedním z největších producentů skleníkových plynů v Evropě a v střední Asii. Emise CO2 na jednotku HDP jsou téměř čtyřikrát vyšší než v Norsku a dokonce o 15 % nad Čínou (OECD, 2016).

Zelená - nejen barva, ale taky metafora a postoj

Zelená ekonomika je definována jako nízkouhlíková a sociálně inkluzivní, zajišťující efektivní využití přírodních zdrojů. V zelené ekonomice je růst zaměstnanosti a příjmů poháněn veřejnými a soukromými investicemi v takových hospodářských činnostech, které umožňují snížení emisí uhlíku a znečištění, zvýšení energetické účinnosti a efektivity zdrojů a prevenci ztráty biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb (UNEP, 2020).

Stejně jako další státy tak i Kazachstán se v Pařížské dohodě zavázal, že sníží emise skleníkových plynů společně s cílem dosáhnout většího podílu obnovitelných zdrojů v domácím energetickém mixu, 3% v roce 2020 a 50% v roce 2050.

Potenciál obnovitelných zdrojů a čisté energie v Kazachstánu

Kazachstán má opravdu velký potenciál pro projekty v odvětvích obnovitelných zdrojů a čisté energie. Je totiž zemí, nejen bohatou na fosilní paliva, ale i zemí bohatou na obnovitelné zdroje - zejména na větrnou a sluneční energii.

Díky své geografické poloze si Kazachstán užívá 2200-3000 slunečních hodin ročně. Sluneční záření denně poskytuje 7-8 hodin ekonomicky životaschopného slunečního potenciálu v rozmezí 5-7 miliard MWh ročně, což je výrazně víc než dosahuje současná výroba elektřiny v Kazachstánu. A k tomu má přibližně 50 % území průměrnou rychlost větru 4 až 6 metrů za sekundu, což je ideální předpoklad pro rozvoj větrné kapacity.

A jak tyto potenciály Kazachstán využívá? V minulosti byla zelená energie zastíněna fosilními palivy. Optimistickou vyhlídkou, byly cíle Kazachstánu na období 2013-20, instalace zařízení pro obnovitelné zdroje s kapacitou až 3054 megawattů, převážně z větrných a vodních zdrojů. Momentálně v Kazachstánu však jsou zařízení produkující obnovitelnou energii s kapacitou 936,8 megawattů. V roce 2017 poskytly větrné a solární zdroje společně 0,43% vyrobené elektřiny, což je nárůst od předchozího roku (UNECE,2017).

Překážky na cestě za vytyčeným cílem

Hlavním nedostatkem je vnímání klimatické změny jako odděleného tématu. V Kazachstánu prozatím neexistuje konkrétní orgán ani právní předpisy či politický dokument, které by se konkrétně zabývali otázkou změny klimatu. Nové státní opatření jsou zapotřebí k změně, například neefektivně využívaných environmentálních daní, u kterých se pouze asi 30% příjmů z poplatků vynakládá na opatření na ochranu životního prostředí. Také neexistuje žádný program týkající se lesnictví a zalesňování, tyto činnosti jsou prováděny v souladu se Strategickým plánem Ministerstva zemědělství, je však jasně patrný nedostatek dlouhodobé vize a přiměřeného financování. Lesní pokrývka země je, zhruba o velikosti Velké Británie, což je bohužel jen 4,7 % Kazachstánu (UNECE, 2016).

Plnění cílů je pro Kazachstán velkou výzvou a to převážně z ekonomických důvodů. Těžební průmysl byl u nich totiž pohonem ekonomiky už v době, kdy byl Kazachstán součástí Sovětského svazu. Po rozpadu SSSR se produkce ropy do dnešních dnů zvýšila několikanásobně, hlavně díky zahraničním investicím. Dokud ekonomický výdělek z fosilních paliv je stále prioritou a využívání a výroba fosilních paliv je pořád dotována, tak vláda sama stěžuje přechod k zelené ekonomice. Kazachstán patří mezi 15 zemí s nejvyššími dotacemi v této oblasti na světě a je absolutní jedničkou v dotování uhlí (UNECE, 2017).

Energeticky úsporné opatření vlády

Neudržitelné nakládání s přírodními zdroji se navíc v Kazachstánu navyšuje kvůli zastaralé a neefektivní infrastruktuře z dob SSSR, která způsobuje únik velkého množství energie. Například bytové domy postavené během sovětské éry mají systémy distribuce tepla, u kterých dochází až k 30% tepelným ztrátám ročně (UNDP, 2017) a spotřebují až dvakrát více tepla na metr čtvereční než v evropských zemích se srovnatelným podnebím. Vláda si je energetické neúčinnosti vědomá a odhaduje že modernizace by mohla přinést až 40% úspory energie pro průmyslové činnosti (Astana, 2019).

Mezi opatření vlády patří například zákon z roku 2012, jenž poprvé zavedl požadavek, aby spotřebitelé platili za teplo podle diferencovaných tarifů a aby při navrhování bytových domů bylo zajištěno používání energeticky účinných materiálů. Také program ,,Úspora energie 2020" se věnuje snižování ztrát v energetických a tepelných sítích společně se zvyšováním povědomí o úsporách energie mezi obyvatelstvem (EBRD, 2016). V roce 2017 snížili energetickou náročnost HDP o 18,18% oproti úrovni roku 2008, cílem programu je ji snížit o 40 % do roku 2020.

Stoupá počet nemocí spojených s kvalitou životního prostředí

Zlepšení stávající infrastruktury také sníží znečištění, jenž je závažným problémem. Důsledkem znečištěného ovzduší je vyšší počet onemocnění spojených s dýchacími cestami (EBRD, 2016). Od roku 2008 stoupal počet nemocí, které jsou pravděpodobně spojené se samotnou kvalitou životního prostředí. U dětí, které jsou obecně citlivější na environmentální rizika než dospělí, bylo v roce 2016 2,6 krát více diagnostikováno astma - ve srovnání s rokem 2009. Chronická bronchitida také zůstává velmi vysoká (UNECE,2017).

Pokud Kazachstán bude dále pracovat na svém přechodu na zelenou ekonomiku, blahodárný vliv na zdraví nebude zdaleka jediným přínosem. Diverzifikace zdrojů sníží závislost HDP na fosilních palivech a tedy i zajistí větší ekonomickou stabilitu vůči kolísavým cenám ropy. Dalším ekonomickým plusem při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomii je vytvoření nových pracovních pozic. Kazachstán počítá s vytvořením 400 000 zelených pracovních míst do roku 2030 (UNECE, 2017).

Zahraniční (už ne rozvojová) spolupráce

K modernizaci Kazachstán potřebuje financování a účinné řízení veřejných služeb. Zelené financování se v Kazachstánu spoléhá hlavně na zahraniční investice. I když už od roku 2014 Kazachstán přestal být přímým příjemcem bilaterální rozvojové pomoci EU, stále je velmi závislý na zahraničních investicích (Businessinfo.cz, 2019). Příkladem je závazek ve výši přibližně 346,7 milionu USD na období 2013-14, který vláda přijala zejména na projekty na zmírňování změny klimatu, kde většina celkového financování pocházelo ze zahraničních institucí, včetně evropské Banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky a Evropské unie (The Guardian, 2018).

I spolupráce České republikou dopomohla ke vzniku největší solární elektrárny v střední Asii (neweurope.eu, 2019). Česká republika se v Kazachstánu angažuje i v jiných oblastech a to například v rámci dobíhajícího projektu chemické bezpečnosti - realizovaného českou nevládní organizací Arnika (Arnika, 2014).

Velké zahraniční investice však více plynou v rámci iniciativy ,,Belt and Road Initiative". Tato iniciativa však postrádá ustanovení o dopadech plánovaných opatření na životní prostředí (Unece, 2017).

Důležité vzdělání a participace občanů

Je jasné, že pokud nejsou uspokojeny základní potřeby obyvatel, jde většinou občanský aktivismus a pozornost k udržitelnému životnímu stylu stranou. Chudoba a nedostupnost pitné vody, jsou výzvy, kterým čelí hlavně obyvatelé v rurálních oblastech Kazachstánu. V roce 2018 to bylo 4,3% populace, která žila pod hranicí národní chudoby (Asian development bank, 2019). Cíl Kazachstánu aby 80 % venkovských oblastí, v kterých žije 40% populace, mělo v roce 2020 přístup k vodě z centrálního vodovodního systému - nebude bohužel naplněn (Lund University, 2019). Dle mého názoru změna k udržitelné společnosti vyžaduje celkové přenastavení společnosti, je dle mého názoru vzdělávání mládeže a občanů celkově nejdůležitějším faktorem při přechodu na zelenou ekonomiku. Jestliže Kazachstán plánuje vytvořit 400 000 pracovních míst v zelených odvětvích, bude potřebovat více environmentálních vzdělávacích programů.

Je hezké, že vláda momentálně infiltruje zelenější život mezi občany například nákupem 30 nabíjecích stanic pro elektromobily (12 je už nainstalovaných), nicméně ,,obyčejné" cyklostezky mají i po zvětšení pouhých 68 km (Caspiannews, 2019).

Ještě dlouhá cesta Kazachstánu k naplnění svého potenciálu

Výsledky z posledních let spíše naznačují, že Kazachstán nenaplní vlastní dekarbonizační cíl do konce roku 2020. Je jasné, že ostrý přechod na udržitelný rozvoj není možný, ale díky svému potenciálu na obnovitelnou energii má Kazachstán šanci na úspěch. Jak již ale bylo v článku shrnuto - k dosažení úspěchu je zapotřebí holistického přístupu, který Kazachstán prozatím stále postrádá.

Dalo by se říct, že Kazachstán se momentálně nachází v etapě, kdy rozvíjí svou energetickou účinnost a úsporu energie, při čemž zároveň posiluje svou závislost na zahraničních investicích. Snižuje emise a zvyšuje využívání obnovitelné energie, která však pořád nenaplňuje svůj skutečný potenciál. Podpora obnovitelné energie a zvyšování emisních limitů se zdá správnou cestou k zelenému přechodu společně a hlavně s rozvojem vzdělání, které Kazachstán připraví a umožní jeho zelenou proměnu. Samozřejmě, to jak kazašská veřejnost bude vzdělaná v zelených dovednostech a kritickém myšlení záleží na způsobu řízení země. Kazachstán (jako i další státy centrální Asie) byl od roku 1991 v rukou autoritářských prezidentů prakticky s neexistencí svobodných médií a tudíž i s nulovou možností kritiky politických rozhodnutí. Můžeme sledovat a doufat, že s novým prezidentem Tokajevem se tento trend změní. Zatím se ale Kazachstán dle indexu vnímání korupce nachází na 124. místě s pouhými 31 body ze 100 možných (Transparency International, 2018).

Text: Karolína Formánková

Zdroje

Asian development bank. 2018. [Online] 2018. https://www.adb.org/countries/kazakhstan/poverty.

Astana. 2019. [Online] 2019. https://astanatimes.com/2019/11/eighty-seven-renewable-energy-facilities-to-operate-in-kazakhstan-by-end-of-2019/.

ASTANA. 2019. [Online] 2019. https://astanatimes.com/2019/09/karaganda-region-launches-third-solar-power-plant/.

Businessinfo.cz. 2019. [Online] 2019. https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kazachstan-vztahy-zeme-s-eu-19303.html .

Caspiannews. [Online] https://caspiannews.com/news-detail/electric-cars-could-soon-be-mass-produced-in-kazakhstan-2019-7-11-9.

EBRD, European Bank for Reconstruction and Development. 2016. https://www.greengrowthknowledge.org. [Online] 2016.

Guardian, The. 2018. [Online] 2018. https://www.theguardian.com/world/video/2018/nov/14/solar-survivor-can-oil-giant-kazakhstan-wean-itself-off-the-black-stuff.

International, Transparency. 2018. [Online] 2018. www.transparency.org

NASA. 2020. [Online] 2020. https://climate.nasa.gov/solutions/adaptation-mitigation/.

Neweurope.eu. 2019. [Online] 2019. https://www.neweurope.eu/article/european-investors-launch-central-asias-largest-solar-plant-in-kazakhstan/.

OECD. 2017. Reforming Kazachstan. 2017.

UN, environment programme. 2020. [Online] 2020. https://www.unenvironment.org/regions/asia-and-pacific/regional-initiatives/supporting-resource-efficiency/green-economy.

UNECE. 2017. [Online] 2017. https://www.unece.org/info/media/news/forestry-and-timber/2017/kazakhstan-is-making-considerable-steps-towards-sustainable-forest-management/doc.html.

OECD. 2016. Financing Climate Action in Eastern Europe, the Caucasus and Central Asia, Green Finance and Investment, OECD Publishing, http://dx.doi.org/10.1787/9789264266339-en.

UNDP. 2017. Unlocking energy efficiency in Kazakhstan, http://www.kz.undp.org/content/kazakhstan/en/home/ourwork/our_stories/unlockingenergy-efficiency-in-kazakhstan.html

OECD. 2017. Renewable Energy (database), https://data.oecd.org/energy/renewableenergy.htm

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Institut Cirkulární Ekonomiky
29
6. 2020
29.6.2020 - Ostatní akce
https://www.ciraa.eu/event/cirkularni-ekonomika-ve-stavebnictvi/#tickets
1
10. 2020
1.10.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí