zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko zaostává za unijními státy. Brzdí rozvoj akumulace energie

08.06.2020
Energie
Česko zaostává za unijními státy. Brzdí rozvoj akumulace energie

Evropská komise před několika dny publikovala doposud nejvýznamnější dokument zaměřený na ukládání energie. Studie zdůrazňuje přínosy akumulace pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a vydává doporučení pro členské státy, jak se vypořádat s existujícími bariérami a jak podpořit její další rozvoj. Ačkoliv je jedním z klíčových doporučení nutnost úpravy legislativy v řadě členských zemí, české ministerstvo průmyslu a obchodu zákonné ukotvení ukládání energie bezdůvodně oddaluje. S akumulací přitom počítá tzv. Zimní energetický balíček EU, který musí nejpozději do poloviny příštího roku implementovat všechny unijní země.

V dokumentu s názvem ,,Studie o akumulaci energie - přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě" Komise zdůrazňuje stále významnější roli ukládání energie a celkově posílení flexibility při transformaci energetiky, která bude stále více záviset na obnovitelných zdrojích.

Hlavním doporučením studie pro členské země je vytvoření prostředí, které rozvoj akumulace umožní. Na nutnou legislativní úpravu a nedostatečný rozvoj akumulace u nás dlouhodobě upozorňují nejen oborové asociace v čele s Asociací pro akumulaci energie AKU-BAT, ale i významné státní instituce. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle nich téměř tři roky brání nezbytné úpravě legislativy. ,,Ministerstvo sice spustilo loni na podzim přípravy zcela nového energetického zákona, v němž již bude akumulace upravena v plném rozsahu tak, jak požaduje EU. Nicméně v tuto chvíli je připraven teprve věcný záměr zákona a jeho vstup v platnost se očekává nejdříve v letech 2022 či 2023. To by znamenalo minimálně další rok a půl právního vakua, spíše však déle," říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Řešením by podle Fouska mohlo být alespoň částečné ukotvení akumulace v návrhu novely aktuálního energetického zákona, které by umožnilo dřívější rozvoj akumulace. Tím by měla Česká republika šanci splnit blížící se termín povinné implementace Zimního energetického balíčku, který mají členské státy povinnost dokončit nejpozději do poloviny příštího roku, některé jeho části však do konce roku letošního.

Strategie a doporučení

Studie představuje tři scénáře v horizontu let 2030 a 2050. V roce 2030 počítá v jednom ze scénářů s akumulací jako součástí denní flexibility o výkonu 108 GW. Největší podíl mají tvořit bateriová úložiště a přečerpávací vodní elektrárny. Důležitým doporučením je nejen vytvoření jasné strategie pro akumulaci energie, která by podpořila flexibilitu a stabilitu energetické sítě, ale také minimalizace nesprávně nastavených poplatků a daní.

Pro rok 2050 Komise předpokládá významný nárůst produkce tzv. dekarbonizovaného vodíku a syntetických paliv, a to především v oblasti průmyslu, transportu a tepla. Předpokládá se značný podíl výroby vodíku pomocí přebytečné čisté energie z větrných a slunečních elektráren. K pokrytí této potřeby budou podle jednoho ze scénářů potřeba elektrolyzéry o výkonu 550 GW. Avšak v případě větší míry zapojení ostatních zdrojů flexibility, poskytovanými především koncovými uživateli a sektorem elektromobility, se naopak očekává nižší potřeba akumulace v podobě bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren. Hlavní roli má přeměna elektřiny do vodíku a jeho další využití hrát v obou scénářích pro rok 2050.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
4
8. 2020
4-6.8.2020 - Konference
Vémyslice poblíž Moravského Krumlova
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí