Německá vláda schválila národní vodíkovou strategii

Německá vláda schválila národní vodíkovou strategii. Berlín chce takzvaně dekarbonizovat svou ekonomiku a postupně snížit emise uhlíku. Vodíková strategie v tom má zemi pomoct po odstavení uhelných a jaderných elektráren. Kabinet navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Ministr hospodářství Peter Altmaier dnes řekl, že Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů.

Německé vládní strany minulý týden schválily nový balík opatření za 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Balík zahrnoval i devět miliard eur pro vybudování zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku, z toho dvě miliardy jsou určeny pro mezinárodní partnerství.

Rozšířením tohoto alternativního paliva chce Německo využít svou větrnou a solární energetiku k nahrazení energetiky fosilní a jaderné. Vodík má v plánu uplatnit při vytápění a v dopravním sektoru, zejména při pozemní přepravě velkých nákladů a v letectví. Tak chce nakonec nahradit ropu a zemní plyn.

Německo každý rok spotřebuje v energetickém, ocelářském či chemickém průmyslu 55 terawatthodin (TWh) "nezeleného" vodíku, který s sebou nese vysoké emise uhlíku.

Zelené vodíkové produkty obsahují vodík získaný elektrolýzou za pomoci obnovitelných zdrojů, syntetický metan a doplňkově i biometan. Zmíněné produkty zatím nejsou konkurenceschopné kvůli vysokým nákladům, velkým ztrátám energie při jejich výrobě a legislativním překážkám. Cílem strategie je pomoci náklady snížit a legislativní překážky odstranit.

Německý ministr hospodářství Altmaier uvedl, že vodíková ekonomika se může stát hlavní položkou exportu. Ministr dopravy Andreas Scheuer má pak za to, že vodíková doprava je příležitostí pro německé automobilky a zabezpečí pracovní místa.

První mezinárodní iniciativa se rozvíjí s Marokem a týká se zapojení solární energie při produkci vodíku. Ministerstvo školství a výzkumu je připraveno do roku 2023 do nové strategie investovat dalších 310 milionů eur (8,3 miliardy Kč).