zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Historicky rekordní výsadba listnáčů: loni jich bylo zasazeno třikrát víc než smrků

17.06.2020
Les
Historicky rekordní výsadba listnáčů: loni jich bylo zasazeno  třikrát víc než smrků

Soubor opatření proti dopadům sucha v lesích a kůrovcové kalamitě, který nastavilo Ministerstvo zemědělství, se osvědčuje. V lesích bylo vysázeno 3x více listnáčů než smrků, což přispívá k ozdravení lesů. Loni se také podařilo vytěžit nejvíce kůrovcového dřeva v historii.

Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Smrk v řadě lokalit funguje jako takzvaná přípravná dřevina, jejímž účelem je připravit půdu na pozdější výsadbu jiných dřevin. Loni bylo obnoveno téměř 34 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou 28 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou.

,,Při obnově lesa se nám daří výrazně obměňovat skladbu stromů ve prospěch listnáčů. Nastartovali jsme dlouhodobý trend, kterým chceme dosáhnout toho, aby naše lesy byly druhově pestřejší, a tím i odolnější vůči škůdcům a změnám klimatu. Mezi nejčastěji vysazované listnáče patří buky, duby, lípy a javory," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství tímto reaguje na nebývale vysokou kůrovcovou těžbu v roce 2019, jejíž objem činil 22,8 milionů m3 z celkové nahodilé těžby 30,9 milionů m3 dřeva. Například v roce 2018 dosáhla kůrovcová těžba 13 milionů m3, zatímco v roce 2017 to bylo 5,9 milionů m3. Těžbou se z lesů odstraňují stromy napadené kůrovcem, takže se brání jeho dalšímu šíření.

Opatření přijatá Ministerstvem zemědělství (MZe) uvolnila ruce vlastníkům a hospodářům, protože prodloužila lhůtu k zalesnění, což napomohlo k přirozené obnově kalamitních holin. MZe také zmírnilo pravidla pro přenos sadebního materiálu, aby mohla být využita co nejpestřejší dřevinná skladba.

,,Umožnili jsme také nekácet souše, aby se vlastníci a lesní hospodáři mohli zaměřit primárně na zpracování stromů napadených kůrovcem. Připravili jsme novelu zákona o myslivosti, jejímž cílem je snížit stavy spárkaté zvěře, a tím i škody, které způsobuje v obnovovaných lesích," uvedl ministr Toman.

K zajištění prostředků na rychlé zalesnění a péči o lesy zasažené v roce 2018 kůrovcovou kalamitou spustilo MZe novou podporu. Zatím tak vlastníkům lesů poskytlo 2,7 miliardy korun. Nyní připravuje kompenzace i pro lesy, kde bylo nutné těžit kůrovcové dříví v roce 2019. Pro tuto podporu usiluje MZe o alokaci 7 miliard korun. Peníze by měly být vyplaceny vlastníkům lesů do konce tohoto roku.

Na obnovu lesů se MZe snaží poskytnout i další pomoc. Podporu na hospodaření v lesích se podařilo zvýšit z 0,65 miliardy korun v roce 2017 až na 1,12 miliardy pro letošní rok. Od 1. července 2020 budou moci vlastníci lesů nově žádat rovněž o příspěvky na zřizování oplocenek a následnou péči o výsadbu. Od roku 2021 se proto podpora zvýší na přibližně 2, 12 miliardy korun.

MZe rovněž navýšilo rozpočet pro letošní lesnické operace v Programu rozvoje venkova (původní rozpočet 290 milionů korun byl posílen o dalších 300 milionů) a také počítá s příjmem žádostí o zvýhodněné úvěry na lesnickou techniku v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Celkově MZe letos vyplatí vlastníkům lesa přibližně 9 miliard korun.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí