zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Každý desátý druh včel a motýlů je kvůli pesticidům či úbytku přirozených stanovišť v Evropě ohrožený vyhynutím

25.07.2020
Příroda
Zemědělství
Šlendryján
Každý desátý druh včel a motýlů je kvůli pesticidům či úbytku přirozených stanovišť v Evropě ohrožený vyhynutím

Ve své nové zprávě Evropský účetní dvůr kritizuje Evropskou komisi a členské státy za neschopnost zastavit pokles volně žijících opylovačů. [1] Jejich úbytek zapříčiněný zejména průmyslovým zemědělstvím zásadně ohrožuje naši schopnost produkovat potraviny.

Mezi volně žijící opylovače patří kromě čmeláků a volně žijících včel také motýli, mravenci a jiné druhy hmyzu. Každý desátý druh včel a motýlů v Evropské unii je však ohrožen vyhynutím [2], celkové stavy monitorovaných motýlů klesly od roku 1990 o 38 %. Celosvětově je pak vyhynutím ohroženo přes dvě pětiny hmyzu. Na opylovačích přitom v Evropské unii závisí růst téměř 80 % zemědělských plodin a divokých květin mírného pásma. Světové ekonomické fórum považuje pokles biologické rozmanitosti za jedno z pěti největších dlouhodobých rizik, kterému lidstvo čelí. [3]

Hlavními příčinami úbytku jsou dle zprávy kromě klimatické změny zejména intenzifikace zemědělství a používání umělých pesticidů a hnojiv. Opylovačům naopak prospívá ekologické, maloplošné a diverzifikované zemědělství a stejně tak i rozmanitá krajina a omezení používání pesticidů. [4]

Návrh Společné zemědělské politiky pro následující roky, na základě kterého se budou rozdělovat evropské dotace pro zemědělce, ochranu opylovačů přímo neřeší. Evropský účetní dvůr zároveň už v dřívějších zprávách poukázal, že dosavadní podoba zemědělských dotací není schopna zajistit ochranu opylovačů a naopak vcelku jejich situaci zhoršují. [5] Zejména se tak děje kvůli nízkým požadavkům, které si členské státy v nárocích na vyplacení dotací kladou. Cílené snahy Evropské komise situaci zlepšit jsou přitom zatím neúčinné. [6]

Evropský účetní dvůr také kritizuje pochybnou praxi členských států, jako jsou žádosti o výjimky ze zákazu používání neonikotinoidů, pesticidů pro opylovače zvlášť nebezpečných. [7] Velké mezery má také proces schvalování nových pesticidů, který funguje na základě zastaralé směrnice a nehodnotí dopady pesticidů na volně žijící opylovače. [8]

Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:

,,Na opylovačích jsme závislí a neustálý pokles jejich počtů je alarmující. Doslova si podřezáváme větev, na které sedíme. První, co můžeme nyní udělat, je připravit novou Společnou zemědělskou politiku, která podpoří a motivuje zemědělce v přechodu k ekologickému zemědělství a k obnově krajinných prvků, ve kterých hmyz a opylovači najdou svůj životně důležitý prostor. Zatím se však nezdá, že by k tomu Ministerstvo zemědělství ve svých dosavadních přípravách směřovalo."

Poznámky:

[1] https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=54200

[2] https://www.iucn.org/content/nearly-one-10-wild-bee-species-face-extinction-europe-while-status-more-half-remains-unknown-iucn-report

[3] http://www3.weforum.org/docs/WEF_Global_Risk_Report_2020.pdf

[4] https://www.researchgate.net/publication/338413795_International_scientists_formulate_a_roadmap_for_insect_conservation_and_recovery

[5] https://hnutiduha.cz/aktualne/evropsky-ucetni-dvur-zemedelske-dotace-v-ochrane-prirody-selhavaji

[6] Evropská komise sice v roce 2018 vydala ,,Iniciativu týkající se opylovačů", avšak ta není právně závazná a v ní navrhovaná opatření pro ochranu volně žijících opylovačů se nedaří prosadit do směrnic a zákonů a tím i do praxe. Požadavky pro ochranu opylovačů se tak třeba nedostaly do plánů pro řízení lokalit Natura 2000.

[7] Mezi lety 2013-2019 členské státy zažádaly o 206 výjimek. Studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ukázala, že čtyři ze sedmi zkoumaných států neměly dostatečně vážné důvody pro žádání o výjimku, protože mohly použít alternativní způsoby. Přitom už od roku 2009 mají zemědělci povinnost postupovat dle principů tzv. Integrované ochrany rostlin, dle které mohou být pesticidy použity až po nemožnosti nalézt šetrnější cestu. Evropský účetní dvůr však upozorňuje, že vymáhání těchto postupů je zatím slabé.

[8] Proces hodnocení dopadu zaměřený pouze na na včely medonosné probíhá dle zastaralé směrnice z roku 2002 kvůli odporu některých členských států proti směrnici nové. Stará směrnice však požaduje pouze zkoumání dopadů přímým zasažením pesticidem, ale ne dlouhodobé a opakované vystavení včel účinné látce. Také není hodnocen vliv dopadu kombinace více účinných látek najednou. Zároveň zcela chybí zkoumání dopadů na volně žijící opylovače.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí