zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jsou jedlé houby v Jeseníkách opravdu jedlé? Čeští vědci pracují na rozsáhlé studii mapující výskyt těžkých kovů v houbách

01.08.2020
Les
Zdraví
Jsou jedlé houby v Jeseníkách opravdu jedlé? Čeští vědci pracují na rozsáhlé studii mapující výskyt těžkých kovů v houbách

Výzkumní pracovníci z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti právě dokončují sběr vzorků půdy a jedlých hub v lesích ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Cílem rozsáhlé dvouleté studie je zjištění vlivu lesních porostů na přítomnost těžkých kovů v půdě a jedlých houbách. Výsledkem odborného šetření bude mimo jiné doporučení pro vlastníky lesa k pěstební činnosti a také doporučení pro houbaře.

,,Těžké kovy, jakými jsou například kadmium, zinek, olovo či měď, se do půdy dostávají jako plynné či prachové znečištění, nebo v kapalné podobě spolu se srážkami. V horských lesích navíc zvyšují zátěž prostředí prachem a chemikáliemi nasycené mlhy, které jsou zde velmi významným zdrojem srážek.

Tyto lesy zvládají doslova vyčesávat velké množství vody z atmosféry, filtrují vzduch a zachytávají prachové částice a potenciálně rizikové prvky, například těžké kovy, které z jehlic putují dále do půdy. Podle charakteru podloží se pak mohou buď pevně zafixovat do půdních částic, nebo se rozpustit ve vodě a zapojit se do koloběhu látek v půdě. Tyto látky pak spolu s důležitými živinami mohou být přijaty kořeny dřevin a podhoubím hub, nebo se naopak mohou proplachovat a být zdrojem kontaminace podzemních vod," vysvětluje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a dodává, že jednou z nejvýznamnějších dřevin, která má vysokou schopnost zachytávat látky z ovzduší je smrk.

,,Bohužel, stále u nás panuje negativní představa, že smrk pouze okyseluje prostředí a přispívá k degradaci půd."

,,Bohužel u nás panuje negativní představa o smrku, že pouze okyseluje prostředí a postupně přispívá k degradaci lesních půd. Ale je to dané právě tím, že je to stálezelená dřevina, která čistění vzduchu od znečištění a prachu provádí celoročně. Díky tomu, že povrch jehlic je tak obrovský, je jeho schopnost zachytávat a čistit vzduch opravdu enormní. V porovnání s opadavými dřevinami, které podobně zachytávají látky z ovzduší jen během jejich vegetační sezóny, je ten rozdíl třeba několikanásobný. A proto v porostech, kde je větší zastoupení takto stálezelených dřevin, je potom vstup potenciálně rizikových látek do půdy výrazně vyšší," doplňuje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Vědci mají za úkol provést přibližně 500 odběrů v přesně vytipovaných lokalitách na polesí Vápenná a Domašov, které vyhodnotili jako nejvhodnější oblasti pro získání objektivních výsledků.

,,Vzorky půdy sbíráme na místech, která nesmí být ovlivněna podložím či jinými faktory, než jsou právě imisní spady. Na vybraných lokalitách odebíráme vždy v několika bodech zhruba půl litru vzorku hrabanky a svrchní minerální půdy, kde jsou předpoklady nejvyšších koncentrací potenciálně nebezpečných látek získaných z imisí. Tyto vzorky pak putují k analýzám do laboratoře," popisuje proces sběru vzorků Martin Valtera z Mendelovy univerzity v Brně.

Vzorky půdy však nejsou jediné, které putují k analýzám do laboratoře. Vědci zároveň zkoumají také přítomnost potenciálně rizikových prvků v jedlých houbách, díky kterým se mohou tyto prvky dostávat do potravinového řetězce lesní zvěře i k houbařům.

,,Houby kvůli své schopnosti dobře přijímat látky z půdy mohou být při pravidelné konzumaci v dlouhodobém horizontu zdrojem zdravotních obtíží."

,,Po převozu do laboratoře houby nejprve důkladně očistíme, vysušíme a poté nameleme. Následně probíhá mikrovlnný rozklad vzorků v lučavce královské. Takto připravené vzorky jsou analyzovány pomocí atomového absorpčního spektrometru, který změří jejich přesné prvkové složení. Zaměřujeme se především na těžké kovy, zejména na měď, kadmium, zinek a olovo. Některé z těchto prvků jsou pro nás esenciální. To znamená, že je potřebujeme přijímat, aby naše tělo správně fungovalo, například zinek a měď. Nicméně i tyto prvky, stejně jako ty, které jsou pro nás neesenciální, jako např. kadmium nebo olovo, mohou v nadměrných koncentracích způsobovat zdravotní problémy."

,,Některé těžké kovy jsou také karcinogenní. Pokud bychom našli v houbách extrémní hodnoty, měli bychom proto houbaře upozornit, že není vhodné, aby houby v rizikových oblastech sbírali a konzumovali je pravidelně," vysvětluje Václav Pecina z Vysokého učení technického v Brně a komentuje předběžná zjištění: ,,Doposud získané výsledky naznačují, že problematické může být zejména kadmium, které ve sledovaných houbách pravidelně překračuje uznávané hygienické limity. Právě kadmium je přitom řazeno mezi nejtoxičtější těžké kovy. Avšak konkrétní výsledky budeme mít až po ukončení studie," vysvětluje Václav a zdůrazňuje, že i zdánlivě nedotčená příroda může být zamořena imisními spady.

,,I oblasti, které mohou zdánlivě působit nedotčeně, mohou být zamořeny atmosférickým znečištěním. Problematické může být zejména kadmium."

,,Chceme upozornit na to, že i v oblastech působících opravdu panensky, může docházet ke kontaminaci díky atmosférickému znečištění, které může putovat na značné vzdálenosti. Zde jde především o proudění průmyslového znečištění z Ostravska a z průmyslových oblastí Polska, zdroje znečištění mohou být ale také v oblasti Pardubicka nebo Královéhradecka."

Ačkoliv se studie zaměřuje primárně na výskyt těžkých kovů v houbách, okrajově se vědci zaměřili také na potenciální znečištění podzemních vod.

,,Měření vody je velmi problematické u ploch, které nemají jasně dané hranice. Jsme schopni docela dobře na úrovni povodí (což jsou hydrologicky uzavřená území s jedním závěrným profilem) stanovit množství vody, co naprší a kolik jí odchází. Na dílčích vybraných plochách uvnitř porostů je to velmi problematické. Proto je naše vize taková, že definujeme povodí, do nichž spadají konkrétní odběrná místa a v jejich vodním toku budeme odebírat vzorky vody, které porovnáme s bodovým znečištěním v půdě.

S pomocí hydrologických modelů můžeme poté stanovovat vodní bilanci a dokonce i určité ukazatele kvality vody. Jednoduše řečeno, jsme schopni do těchto modelů zadat zjištěné bodové znečištění a tento program je schopný nám zrekonstruovat přibližný model šíření látek celým územím," vysvětluje Jan Deutscher z Mendelovy univerzity v Brně.

Dva roky trvající výzkum, který podpořila Technologická agentura ČR, probíhá ve spolupráci se společností Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, která kromě lokalit k výzkumu poskytla i potřebné informace a personální podporu.

,,Arcibiskupské lesy a statky Olomouc hrají v tomto výzkumu stěžejní roli, protože poskytly pro tento výzkum svou znalost prostředí a personál, který s námi v lese spolupracuje a pomáhá při výzkumu i odběrech. Znalosti a zkušenosti lidí, kteří se zde pohybují prakticky denně, jsou pro nás nesmírně důležité," říká David Juřička z Mendelovy univerzity v Brně a na závěr dodává, že Arcibiskupské lesy a statky Olomouc budou doslova nositeli zjištěných výsledků. ,,Lesníci se zavázali zjištěné výsledky také využít a aplikovat, aby dosáhli zlepšení životního prostředí."

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí